DRBNA HISTORIČKA: Vyhrňme si rukávy, než se kola zastaví, zpívali komunisté v Jihlavě

Jihlavané tehdy ještě tak docela nezapomněli na běsnící komunistickou justici, jejíž soudci nechali po roce 1950 na jihlavském soudním dvoře popravit celou řadu politicky nepohodlných nevinných lidí. Přesto život pokročil k polovině 50. let a běžel kupředu mílovými kroky. Právě to s oblibou zdůrazňovali při nejrůznějších oslavách z tribun představitelé komunistické moci.

Nově dokončený sportovní stadion Spartak zahájil provoz v červnu 1955 první krajskou spartakiádou. Foto: poskytl Stanislav Jelínek 

Komunisté si vypomáhali budovatelskými hesly a písněmi, které často zněly do uší občanům na náměstí z plechových amplionů. „Vyhrňme si rukávy než se kola zastaví, hej hej, hola hej, do práce se dej,“ zpívala jedna z nich. Nebo „Halí hola od lodi k lodi, od fabriky k fabrice jdem a s otroky ruku v ruce prapory revoluce po celé zemi rozvinem,“ rozléhala se jiná píseň z tlampačů v ulicích a na náměstí.

Brigády socialistické práce 

A co na to Jihlavané? Jak kteří. „Rysem nového myšlení našich občanů je například přebírání domů do socialistické péče. Nájemníci nejenže se starají s pečlivostí hospodáře o pořádek v domě, ale provádějí si sami běžnou údržbu a drobné opravy," pochvaloval si tehdejší předseda Městského národního výboru (MNV) Adolf Zronek. „I když se brigády socialistické práce promítají spíš v životě našich závodů, je jisté, že i ony začínají ovlivňovat životy našich občanů. Nezměnila se jen tvář města, změnili se i lidé. Z jejich mysli mizí předsudky a návyky z minulosti, jako sobectví, nesnášenlivost, ale i lhostejnost,“ naznačil v dubnu 1955 Zronek.

Největší a nejmodernější zdravotnické zařízení, Dům zdraví v západní části Jihlavy. Stavba je čerstvě dokončená, terénní úpravy ještě nejsou hotovy. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek 

Komunisty mnozí nemohli ani vystát

Nicméně mnozí, rozumně smýšlející Jihlavané si zachovávali odstup a reagovali po svém. Například ulici revolucionáře Nikose Belojanise překřtili a nikdo jí neřekl jinak než Nikose Brkose. A komunisty mnozí nemohli ani vystát. Jiní naopak komunistickou stranou žili a hlásili se k ní, až se všichni divili. Až na výjimky ale nikdo z Jihlavanů neodpustil komunistické moci měnovou reformu z 1. června 1953. Ta občany víceméně dokonale připravila o peníze. „Kapitalistické živly měly značné finanční rezervy, kterými mohly narušovat hospodářství vykupováním určitého zboží a způsobit tak jeho nedostatek. Proto strana a vláda přikročily k tomu, že banky měnily všem lidem úspory v poměru 1:5. Tomu, kdo měl moc peněz, které si nemohl vydělat poctivou prací, se měnily na desetinu bankovní směny. Tedy za padesátikorunu dostal korunu,“ informoval tehdy představitel MNV Jihlava.

Padesátá léta. Výstavba prvního jihlavského sídliště pod Domem zdraví. Foto: Poskytl Stanislav Jelínek 

Přesto rok 1955 Jihlavanům nadělil mnoho prospěšných věcí. Kromě zmiňovaného Domu zdraví také nový stadion Spartak, který zahajoval činnost 4. června 1955 1. krajskou spartakiádou, rovněž nevídanou novinkou. Toho času také milovníci jihlavského hokeje chodili okukovat zatím jen zvenku čerstvě dostavěný Horácký zimní stadion. „Dost jsme se načekali, už aby se hrálo,“ říkali v hloučcích před stadionem. „Zimák“ slavnostně otevřel brány prvním návštěvníkům 1. ledna roku 1956. Ve zmiňovaném roce 1955 byl nejvýznamnější kulturní událostí vznik národopisného souboru Vysočan v čele se známým hudebníkem a vyznavačem folkloru Jihlavska Mílou Brtníkem.