Archeologové našli v centru Jihlavy sušárnu sladu, zbytky kupolovité pece i sošku vojáka ze zlaceného stříbra
Archeologové odkryli pod domem, kde sídlí Muzeum Vysočiny Jihlava, téměř kompletní sušárnu sladu z pozdního středověku. Cenný nález dokládající původní podobu středověkého města zaznamenali i archeologové zkoumající další z domů na náměstí. Odkryli doklady původních středověkých staveb.
„Sušáren sladu se v Česku moc nedochovalo, ta naše je navíc hezká v tom, že se dochovala téměř v kompletním stavu,“ řekl archeolog Muzea Vysočiny Jihlava Aleš Hoch. Stáří sušárny lze podle něj odvodit od mincí, které se v ní našly. Nejstarší je z první poloviny 16. století. „Ale pak se nám tam objevily i dvě další mince, které jsou z první poloviny 17. století. Zároveň ta architektura ukazovala na to, že tam došlo k nějakému stavebnímu zásahu, takže mladší mince budou zřejmě spojené s ním,“ vysvětlil Hoch.
Archeologický výzkum u budov muzea je součástí výstavby nového edukačního centra, které ve dvorním traktu buduje přibližně za 65 milionů korun Kraj Vysočina, zřizovatel muzea. Stavba začala loni v červenci. Archeologický výzkum bude podle Hocha pokračovat až do konce prací naplánovaných do roku 2026.
Zatím přinesl kromě objevu sušárny několik nálezů zajímavých drobných předmětů. Jedním z nich je žeton s vyobrazenou orlicí a lvem z přelomu 13. a 14. století. Funkce žetonů není podle Hocha spolehlivě prokázaná. Možná sloužily jako potvrzení nějaké platby, třeba mýta, či vykonání povinného úkonu.
Našli i sošku ze zlaceného stříbra
Archeologický výzkum nedávno skončil v dalším z domů na Masarykově náměstí. Díky připravované rekonstrukci přízemí soukromého nárožního domu mohli archeologové ze společnosti Archaia Brno zmapovat v jeho přední části zbytky středověkých dřevo-hliněných staveb. Obdobné doklady bývají podle archeologa Šimona Kochana častěji dochované v zadních traktech. Protože přední části domů na náměstí byly později podsklepované, což nejstarší středověké vrstvy zničilo, jde unikátní situaci nejen v rámci Jihlavy.
Přední část domu s číslem 47 ve zkoumaném místě podsklepená nebyla. „Takže se nám dochovalo několik úrovní nadzemních dřevo-hliněných domů z počátku města,“ uvedl Kochan. Odkrýt se podařilo zbytky kupolovité pece, která sloužila k vaření, pečení i vytápění domu. Jistým vodítkem k době zániku domu může být nalezená mince datovaná numismatiky od konce 50. až do 60. let 13. století.
Výrazně mladší je kovová soška nalezená v kamenných základech loubí. „Někdo do základu někdejšího loubí, když už tam byla podlaha, udělal otvor a uložil do něj dřevěnou schránku. Našli jsme její zbytky. Ve schránce byla kovová figurka vojáka - bojovníka. Když jsem se tím zabýval víc, zjistil jsem, že se jedná o manýristickou figurku, součást poháru, které se vyráběly na počátku 17. století a byly ze zlaceného stříbra," popsal Kochan. Je možné, že figurka byla ve skrýši od třicetileté války.
