V krajské Jihlavě bylo v loňském roce celkem čisté ovzduší. Letos je situace horší
V ovzduší Jihlavy nebyly loni překračovány imisní limity u částic prachu ani u oxidů dusíku. Znečištění bylo díky dobrým rozptylovým podmínkám jen mírně vyšší než v roce 2015, kdy Jihlavané dýchali nejčistší vzduch za řadu let. Letos se zatížení podstatně zvýšilo v celé republice, protože nefouká a z lokálních topenišť jde v mrazivé zimě hodně emisí. Na Vysočině je ale situace stále lepší než jinde, řekl Robert Skeřil z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
„Vysočina má opět štěstí, že je takový relativně čistý region. Oproti ostatním krajům v České republice zatím nemusela vyhlašovat smogovou situaci a je, myslím, jedna z posledních,“ řekl Skeřil. Denní imisní limit pro polétavý prach byl i tak na Vysočině v lednu překročen nejméně patnáctkrát.
Sledování čistoty ovzduší v jihlavské průmyslové zóně si objednává město spolu s krajem. Měření začalo v roce 2010 a ročně stojí skoro půl milionu korun. Měřicí stanice je umístěna u továrny Automotive Lighting. Další stanici má v Jihlavě ČHMÚ, a to na sídlišti Březinky. Odborníci sledují koncentrace polétavého prachu a oxidů dusíku, které podle monitoringu z roku 2009 nejvíc zatěžují ovzduší v Jihlavě. Kvůli dlouhé zimě přibylo v ovzduší polétavého prachu; zdrojem oxidů dusíku je podle Skeřila z větší části doprava.
Nejhorší výsledky byly zatím v Jihlavě zjištěny v roce 2010, kdy byla nejdelší topná sezona. Naopak nejnižší koncentrace znečišťujících látek zaznamenaly měřicí stanice v roce 2015. „Největším problémem, co se týká znečištění ovzduší, jsou zejména lokální topeniště a potom zdroje z dopravy. Nemohu opominout ani průmysl,“ řekl jihlavský radní Martin Hyský (ČSSD), který je také členem krajské rady. Uvedl, že výsledky monitoringu pomáhají městu kupříkladu při územním plánování. U firem, které by chtěly vstoupit do průmyslové zóny, je podle Kataríny Ruschkové z městského odboru životního prostředí potřeba sledovat zejména jejich dopad na zvýšení dopravy.
