Budkov bude za více než 22 milionů korun obnovovat potok, rybník a tůně
Budkov na Třebíčsku chce příští rok vrátit do původního toku potok Bihanka, vybudovat na něm rybník a tůně. Na záměr za více než 22 milionů korun získal evropskou dotaci z Operačního programu životní prostředí. Z vlastního rozpočtu je obec připravená investovat asi tři miliony korun.
V údolí potoka podle starosty Jiřího Záškody dřív rybník býval. Kvůli změně hospodaření zanikl a potok byl svedený do betonových rour. „Víme i podle starých map, že na tom místě rybník byl. Rozhodli jsme se do toho zainvestovat a obnovit ho.“ řekl Jiří Záškoda.
„Navíc jsme si řekli, že by bylo v dnešní době dobré udělat ještě něco pro zadržení vody v krajině, protože Budkovsko bylo jednou z nejpostiženějších oblastí kůrovcovou kalamitou a je na klimatu znát, že je tady čím dál větší teplo. Lesy to pomáhaly trochu klimatizovat. To se ale teď neděje,“ pokračoval Záškoda. Víc než rybník podle něho v období sucha krajině prospějí mokřady, které postupně vzniknou z vytvořených průtočných i neprůtočných tůní.
Plocha, kterou chce obec upravit, má asi sedm hektarů. Přibližně tříhektarový rybník na ní nebude sloužit k intenzivnímu chovu ryb. Nebude ani určený primárně k rekreaci, i když podle Záškody může některým k letnímu koupání vyhovovat. „Je to voda, která je kousek od pramene. Pokud bude rybník přístupný, voda v něm bude sice studená, ale pěkně čistá. Takže se nabízí pro místní k hezké procházce i vykoupání. Zásadní rybí osádku v rybníku neplánujeme. Bude buď velmi omezená, nebo bude muset vzniknout přirozenou cestou,“ uvedl starosta.
Povodí Moravy chce dvě stě tisíc
Aby mohla obec s přibližně 350 obyvateli obnovit rybník i potok, musela vyřešit změnu územního plánu. Louku má nyní pronajatou zemědělské družstvo, proto na ní práce nezačnou dřív než na podzim po skončení zemědělských prací. Dodavatele už obec vybrala.
Do nákladů musela podle starosty zahrnout i dvě stě tisíc korun, které si nárokuje Povodí Moravy za to, že se revitalizací znehodnotí potrubí, kterým nyní potok vede. „Chápu jejich vnitřní předpisy a to, že musejí postupovat s péčí řádného hospodáře. Ale je to zvláštní systém. Naúčtují nám dvě stě tisíc korun za znehodnocení majetku, za desítky let staré roury, když vlastně zhodnocujeme něco mnohem důležitějšího - přírodu a krajinu,“ dodal Záškoda.
