Archeologické lokality kolem řeky Jihlavy zpřístupní virtuální stezka
Muzeum Vysočiny Jihlava připravuje virtuální stezku krajinou s cennými archeologickými nalezišti na středním toku řeky Jihlavy. Několik lokalit nejzápadnější části pravěkého moravského osídlení si budou moci lidé díky QR kódu a chytrým zařízením přímo v terénu prohlédnout v původním stavu.
Virtuální stezka by měla být přístupná do tří let. Je součástí spolupráce na výzkumu a prezentaci archeologických lokalit mezi muzeem a Archeologickým ústavem Akademie věd ČR Brno.
„Bude to taková nadstavba nad běžnou prezentací nálezů, kterými jsou výstavy a publikace. Mělo by to také trochu nalákat lidi do terénu. Dnes, když na ta místa přijdou, stojí tam rodinné domy nebo je tam pole. Je těžké si tam něco představit, i když tam dáte fotografie nebo plány z terénu, které často nemusí být srozumitelné,“ řekl vedoucí archeologického oddělení Aleš Hoch.
Východ Vysočiny v pravěku využívali
Virtuálně namodelovaných lokalit mezi Vladislaví a Mohelnem na Třebíčsku by podle něho mohlo být až šest včetně keltské osady u Kladerub. Zatím je na Vysočině obdobným způsobem zpřístupněna hornická lokalita Buchberg u Přibyslavi.
Roční náklady na projekt nazvaný Střední Pojihlaví jako součást historické stezky spojující Českomoravskou vrchovinu s jihomoravskými úvaly jsou asi 400 tisíc korun. Potrvá do konce roku 2026. Jeho součástí jsou nové výzkumy i analýzy výzkumů starších. K nejnovějším nálezům patří objevení sídlišť z mladší doby bronzové a mladší doby římské. Východní část dnešní Vysočiny pravěcí lidé využívali, patřila ještě k moravským úrodným lokalitám. Hlouběji na Českomoravské vrchovině se neusidlovali.
