Jihlavská vysoká škola dala Vysočině konkurenční výhodu, dnes je to 20 let od jejího založení
Vysočina získala konkurenční výhodu díky Vysoké škole polytechnické Jihlava (VŠPJ). Ta byla založená jako první veřejná vysoká škola neuniverzitního směru v České republice přesně před dvaceti lety, 3. června 2004.
„Pro rozvoj regionu bylo založení školy velmi důležité,“ řekl krajský radní pro školství Jan Břížďala (Piráti). Byla to podle něj lepší cesta, než se k vysokoškolskému vzdělávání v kraji dostávat pomocí detašovaných pracovišť zavedených univerzit.
„Existence profesně zaměřené veřejné vysoké školy v regionu je pro jeho rozvoj rozhodně důležitá. Oproti třeba Karlovarskému kraji máme díky VŠPJ silnou konkurenční výhodu. Model fungování detašovaných pracovišť jiných vysokých škol v regionu či rozšíření jejich počtu se ukázal jako dlouhodobě neudržitelný,“ sdělil Břížďala a pokračoval: „Proto více podporujeme rozvoj VŠPJ v její stávající podobě s tím, že by část své vzdělávací nabídky mohla realizovat i v jiných místech kraje.“
350 absolventů ročně
Vysoká škola polytechnická Jihlava má za 20 let své existence asi šest a půl tisíce absolventů bakalářského studia a sto deset absolventů magisterského studia. Nyní školu navštěvuje přes dva tisíce studentů. „V tuto chvíli nedokážeme říci, kolik absolventů letos bude. Zatím proběhly státní závěrečné zkoušky v únoru a další dvě tři etapy nás teprve čekají. Každý rok bývá asi 350 absolventů,“ sdělila mluvčí školy Martina Tomšů.
Škola sídlí v budově někdejšího soudu a věznice, ve které od poloviny 60. let minulého století měla svoji pobočku brněnská zemědělská vysoká škola. Nyní VŠPJ připravuje jednu ze svých největších investic. Takřka za 300 milionů korun chce postavit vysokoškolské koleje. Lhůta pro podání nabídek pro stavební firmy skončí 13. června. Čtyři roky je v provozu její nové výukové centrum, které stálo asi 187 milionů korun.
Podle Břížďaly je správné, že VŠPJ nabízí obory potřebné pro uplatnění v regionu. Jsou to zdravotnické i technické studijní programy. „Nabídku oborů s vedením školy často diskutujeme, při mé poslední schůzce s panem rektorem (Zdeňkem Horákem) jsme se bavili o oboru zdravotnický záchranář, případně sociální pedagogika,“ dodal Břížďala.
Vysoká škola v Třebíči zanikla
Před lety bylo možné na Vysočině studovat také Západomoravskou vysokou školu (ZMVŠ) v Třebíči. Podle bývalé třebíčské místostarostky Marie Černé vznikla především z iniciativy tehdejšího předsedy okresní hospodářské komory Jiřího Křivana. Smyslem bylo nabídnou mladým lidem studium, aby z regionu neodcházeli.
Na škole bylo možné studovat bakalářské programy mezi lety 2003 a 2017. V době největšího rozmachu měla ZMVŠ podle Černé, která několik let na škole vyučovala, asi 650 studentů. „Myslím si, že idea školy byla svým způsobem naplněná, řada lidí ze státní, ale i soukromé sféry si díky ní mohla doplnit vzdělání,“ řekla Marie Černá.
Po problémech s akreditacemi i dotacemi, které musela vracet, a po změně vlastníka ZMVŠ zanikla. Podle Černé nemohla škola, která byla soukromá, konkurovat rozrůstající se veřejnoprávní VŠPJ.
Oslavy 20. výročí VŠPJ završí Týdnem vysokého školství v Jihlavě. V pondělí vysadí ve školním parku památnou lípu, zároveň se bude konat slavnostní večer v Horáckém divadle. V úterý bude na programu kulatý stůl na téma regionálního školství v ČR a ve středu bude odhalen památník obětem politických procesů, kteří byli popraveni na dvoře věznice. Součástí oslav bude 5. června hudební Polytechna Fest a od 7. do 9. června Memoriál rektora Jirků konaný na počest prvního rektora VŠPJ Ladislava Jirků.
