Průměrná cena obědových meníček meziročně opět vzrostla, na Vysočině za něj zaplatíme skoro 150 korun
Průměrná cena poledního meníčka rostla i v letošním roce. Meziroční celostátní srovnání vykazuje zdražení 9,8 korun, což odpovídá nárůstu 6,7 %. Tato čísla prakticky kopírují i situaci na Vysočině, kde za oběd zaplatíme průměrně 148,2 korun. Vyplývá to z analýzy obědového serveru menicka.cz
Obědový server zveřejnil tyto výsledky na základě pravidelné bilancování zohlednil své detailní databáze, která čítá skoro 6 tisíc gastronomických provozoven napříč Českou republikou.
Ceny poledních menu výrazně roste už několik let. Loňské meziroční srovnání ukázalo nárůst cen dokonce o 12,2 korun (+8,9 %), předchozí tři roky se jednalo o zdražení mezi 6 a 7 korunami (mezi +5 až +6 %).
Vysočina uprostřed cenového pelotonu
Ze sledovaných metrik vychází, že zdaleka nejlevněji se trvale naobědváte v Karlovarském kraji 132,3 korun (meziroční změna +7,4 %). Druhý v pořadí je Plzeňský kraj 143,3 korun (meziroční změna +5 %), což je mimochodem nejmenší meziroční růst napříč kraji. Vysočina je s výsledkem 148,2 korun (+6,8 %) sedmá.
Prvenství opět uhájila Praha (Praha 1 – Praha 10). Zde budou muset strávníci sáhnout do své kapsy nejhlouběji (155,9 kč). Druhý nejdražší oběd lze absolvovat v Královehradeckém kraji (151,2 kč). Na třetím místě v pořadí se umístil shodně Pardubický a Liberecký kraj (149,5 kč). Dráže než na Vysočině je ještě ve Olomouckém a Středočeském kraji.
Nejvyšší meziroční změna byla zaznamenána v Jihočeském kraji (+14 korun), což odpovídá nárůstu 9,4 %. Tak jako v minulém roce, i letos je překvapením Praha, kde je meziroční navýšení cen pod celorepublikovým průměrem (+10 korun), tj. 6,4 %.
Provozovatelé restaurací čelí nebývalým tlakům
„Poslední roky jsou nejenom pro gastronomický segment nesmírně turbulentní. Provozovatelé stále čelí nebývalým tlakům,“ říká spoluzakladatel portálu menicka.cz Jakub Lukáš. „Je zde skalace cen surovin, energií, nedostatek kvalifikovaného personálu či odliv zákazníků, kterým permanentně klesají jejich reálné mzdy, čímž dochází k omezení jejich spotřeby zboží a služeb.“
Lukáš tvrdí, že celá společnost vzdoruje nebývalým výzvám. „Nejprve postcovidové období, pak válka na Ukrajině či Izraeli, vysoká inflace, hůře dosažitelné úvěry a celková ekonomická stagnace, která se propisuje den co den do běžného života každého z nás. Musíme všichni obrnit nezlomnou trpělivosti a optimismem,“ dodává.
