Vědkyně: V boji proti dezinformacím jsou třeba aktivní lidé na sociálních sítích

Dezinformace se týkaly pandemie covid-19, ale i konfliktu na Ukrajině. Lidé, kteří dezinformace vyvraceli, byli aktivní uživatelé sociálních sítí, nejčastěji měli dokončené středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání.

K opravování dezinformací lidi podle vědkyně vede snaha dělat to, co je správné, silná emoce spojená s tématem a důvěra ve vlastní schopnost rozpoznat pravdivé a nepravdivé informace. „Podobné motivace mají ale i lidé, kteří naopak dezinformace šíří. Obě skupiny mají často stejnou důvěru ve vlastní kritické schopnosti," poznamenala Karolína Bieliková.  

Pokud se dezinformace týkají dlouhodobých krizí, prožívají uživatelé frustrace z on-line prostředí. Problémem podle výzkumníků je, že snaha lidí na internetu nemá viditelný výsledek změny. Vliv na ty, co jen čtou a nepřispívají na sociální sítě, není dostatečně motivující.

Jak se aktivní uživatelé rozhodnou reagovat na dezinformace záleží podle výzkumu na tom, jak vnímají šiřitele dezinformací. Pokud považují šiřitele za homogenní skupinu, mají větší tendenci být v další komunikaci demotivovaní.

Algoritmy sociálních sítí 

K neaktivitě uživatelů vyvracejících dezinformace přispívá podle vědců i vnímání fungování algoritmů sociálních sítí. Lidé se domnívají, že když na dezinformační příspěvky nebudou reagovat, nebudou tak rozšiřovat jejich dosah. V některých případech se místo opravování klamných informací rozhodnou příspěvky blokovat či nahlásit.

Důležité je i to, zda je celá informace nepravdivá, nebo se jedná o částečnou dezinformaci, vyplývá z výzkumu. Lidé, kteří informace opravují, mají větší motivaci to dělat u částečně nepravdivé informace. Naopak na úplné dezinformace reagovat při výzkumu nechtěli, protože v interakci neviděli smysl.

Podle vědkyně mají dezinformace negativní důsledky na důvěru ve veřejné instituce, média i odborníky.

Nedůvěru vůči systému mají podle další vědkyně Radky Dudové ze SYRI i lidé, kteří pracují v nestandardních formách zaměstnání. „Jedná se například o matky s malými dětmi nebo matky samoživitelky," upřesnila Radka Dudová. Jejich práce splňují kritéria krátkodobosti, nízkých mezd, absence kontroly nad pracovními podmínkami a chybějící sociální ochrany.

K tomu, že se lidé ocitají v nejistých a krátkodobých formách práce, vedou podle vědkyně závazky péče, například péče o děti. Morální strategie, které lidi v těchto situacích využívají, vedou k dalšímu upevnění prekérní pozice na pracovním trhu. „Oni akceptují svoji pozici, nekladou požadavky, přijímají práci na černo a hledají si nějaké zdůvodnění," řekla Dudová.