Zloděj nám z hrobu sebral výzdobu, jednou třeba i jen baterky do svíčky, říká žena z Jihlavy. Vrchol hyenismu, říká další okradený

Stejnou a opakovanou zkušenost má Jitka Sedláková z Jihlavy, která se před pár dny se svým příběhem obrátila na redakci Jihlavské Drbny. „Poprvé nás vykradli vloni na Dušičky, stalo se to hned čtyřikrát. Moji známí říkali to samé, taky opakovaně, zloději prý nakradou věci a pak je prodávají, a jiní zase říkají, že nemají peníze na to, aby si vyzdobili hroby, a tak si je jednoduše vezmou jinde. Bůh ví, jak to je… A je to velmi smutné,“ vzpomíná na rok 2022 Jitka Sedláková.

Dodává, že vloni poprvé z hrobu někdo sebral dvě světýlka a čtyři elektrické svíčky a zhruba dvě třetiny dušičkové výzdoby. Podruhé už to byla „jen“ světýlka. „Potřetí už asi měli dost těch skleněných světel a vyndali jen elektrické svíčky. Zhruba po třech týdnech už tam vše nechali a vyndali jen ze čtyř světel nabíjecí baterky a ty elektrické svíčky odhodili kus od hrobu,“ jmenuje Jitka Sedláková.

S vandaly se Sedláková musela potýkat už i tento rok. Minulý týden z jejího rodinného hrobu, který má její rodina na ústředním hřbitově, zloděj ukradl plný květináč.

„Nejhorší na tom byl jeho smutný pohled."

„Můj tatínek je sám bez mojí maminky devatenáctý rok. Na hrob se snažíme jezdit třikrát až čtyřikrát týdně, podle času, a snažíme se o hrob pečovat. On něco pokoupí, já to zasadím, letos mu bude 80 let. Nejhorší na tom byl jeho smutný pohled. Ty oči. I teď chce mi plakat, jak z toho byl špatný, protože chce, aby to tam maminka měla pěkné,“ říká posmutněle Jitka Sedláková. Nejvíc je jí líto toto, že si zloději neuvědomují, že druhému člověku mohou způsobit bolest.

Krádeže na hřbitovech i v jejich okolí každoročně řeší i policie. Rodina Jitky Sedlákové se ale na ni zatím nikdy neobrátila. „Vloni jsem pouze šla informovat pracovnici ústředního hřbitova. Nechovala se ke mně vůbec příjemně, řekla mi, že to je normální a co s tím oni mají dělat? Vím, že oni tohle nevyřeší, ale dalo se to říct i slušně, s trochou slušnosti a empatie,“ povzdechne si Sedláková.

„Karma je zdarma." 

Velmi podobnou zkušenost má i rodina Antonína Nekuly z obce na Jihlavsku. „Taky máme rodinný hrob v Jihlavě, na Kalvárii. Jezdíme tam tak dvakrát měsíčně. Vloni nám ho nějací neřádi očesali dvakrát, jednou před Dušičkami a podruhé už načančaný přímo 2. listopadu. Člověku pak zbydou jen oči pro pláč a bezmoc. Máme tohle my lidi zapotřebí? Za mě je to vrchol hyenismu. A jak s oblibou říkám, karma je zdarma,“ řekl Drbně Antonín Nekula. Dodal, že před pár lety se musel potýkat i s poškozením náhrobku. „Byl na něm uštípnutý roh, jako by do něj někdo opakovaně silou kopal. Jinak si to neumím vysvětlit.“

Vloni šest nahlášených krádeží 

Redakce Drbny se v souvislosti s výše uvedenými příběhy obrátila i na policii na Vysočině. Jak sdělila mluvčí Michaela Lébrová, v souvislosti s Dušičkami do současné doby policisté v kraji zatím neřešili žádný trestný čin. Za loňský rok eviduje policie na Vysočině celkem šest oznámení o krádeži v souvislosti s Památkou zesnulých.

„Případy se staly na hřbitově či v jeho blízkém okolí. Z toho čtyři případy se týkaly vloupání do zaparkovaných vozidel u hřbitovů. Policisté apelují na všechny řidiče, aby nenechávali v zaparkovaném vozidle na sedadlech či jiných viditelných místech, popřípadě ani v zavazadlovém prostoru kabelky, peněženky, mobilní telefony, notebooky a jiné cennosti, které by mohly upoutat pozornost případných zlodějů,“ apeluje Michaela Lébrová a dodala, že dva případy souvisely s poškozením hrobů.

„Po dvou trestných činech jsme zaevidovali na Jihlavsku a Třebíčsku, po jednom skutku na Havlíčkobrodsku a Žďársku,“ shrnuje loňský rok Michaela Lébrová.

Podle ní cílem pachatele se může stát jakákoliv volně odložená věc. „K odcizení dekorací na hřbitovech dochází ojediněle,“ řekla policejní mluvčí. 

Duše v očistci 

Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově Dušičky, která připadá na 2. listopadu, je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, kdy se církev modlí za duše v očistci. Liturgické obřady slouží v tento čas i Církev československá husitská, která vzešla z prostředí katolického modernismu po první světové válce.

Pekly se kosti svatých 

S Dušičkami je spojeno také několik pověr a zvyků. Jedna z řady českých lidových pověr byla, že v předvečer Dušiček vystupují duše z Očistce, aby si odpočinuly od útrap. Blízcí hříšníků proto měli naplnit lampu na olej máslem, aby si duše mohly potřít spáleniny. Večer se příbuzní nebo přátelé napili studeného mléka (nebo se jím postříkali), aby se tak duše ochladily.

Na Památku zesnulých se také pekly „kosti svatých“, bochánky či rohlíky ve tvaru kostí.

Modlitba za duše 

V souvislosti s prosbami za zesnulé během Dušiček bývá zmiňována modlitba:

„Na dušičky pamatujme, z očistce jim pomáhejme!
Budou na nás vzpomínat, až my budem umírat…
V dušičkový večer, rozžehneme svíčky,
modlíme se tiše, při nich za dušičky.
Poslední již svíce, zvolna dohořívá,
za duše, jichž nikdo, nikdo nevzpomíná."

Dušičková statistika 

• v období Dušiček uctí na hřbitově památku zesnulých více než polovina osob
• jen deset procent ale navštíví hřbitov přesně v den svátku
• více než čtvrtina osob, zejména z Prahy, si ale na své blízké zemřelé vzpomene bez návštěvy hřbitova
• téměř devadesát procent osob nosí na hrob svíčky
• více než polovina Čechů pokládá na hrob věnce
• padesát procent kombinuje nakoupené ozdoby s vlastními výrobky
• vlastnoručně vyráběná výzdoba je používána asi na deset procent hrobů