Na každodenní teplý oběd dosáhne méně než šestina zaměstnanců, může za to zdražování
Češi si v práci dopřávají teplé obědy stále méně. V jídelně nebo restauraci obědvá každý pracovní den jen 16 % zaměstnanců. Téměř polovina na oběd do jídelny nebo restaurace nechodí vůbec. Roste naopak obliba svačin a hotových polotovarů ze supermarketů, které však výživovou hodnotu oběd dlouhodobě nenahradí.
Důvodem poklesu pravidelného stravování v jídelnách a restauracích je zdražování. Průměrná cena obědového menu podle Edenred Restaurant Indexu ve srovnání s červencem 2022 stoupla o 21,4 koruny na zhruba 185 korun.
Pravidelný teplý oběd v jídelně provází řadu Čechů od prvního dne ve školce až po odchod do penze. Podle průzkumu, který pro společnost Edenred zpracovala agentura STEM/MARK, si jej však čeští zaměstnanci dopřávají stále méně častěji.
Teplé jídlo z jídelny, restaurace nebo kantýny každý pracovní den obědvá méně než šestina (16 %) zaměstnanců. Třikrát nebo čtyřikrát týdně tímto způsobem obědvá dalších 13 % lidí, jednou nebo dvakrát pak 22 %. Polovina zaměstnanců (49 %) v průběhu pracovního týdne v jídelně, v kantýně nebo v restauraci neobědvá ani jednou. Jejich podíl oproti minulému roku vzrostl o 8 procentních bodů.
„Současná situace, kdy zaměstnanci vyhledávají plnohodnotné obědy v restauraci stále méně často, je znepokojivá. Část lidí dokáže toto jídlo nahradit kvalitní stravou připravenou z domova, což by bylo ideální. Lidem ale mnohdy kromě peněz chybí také čas, případně dostatek zdravých alternativ v jejich okolí. Často potom obědy řeší nákupem hotových jídel či polotovarů, nebo oběd dokonce vynechávají, což je zcela nevhodné. Může to vést k větší únavě v odpoledních hodinách, nižší produktivitě práce, nedostatku energie na případnou pohybovou aktivitu a následnému večernímu přejídání,“ vysvětluje odbornice na výživu Hana Pávková Málková ze společnosti STOB.
Pomoci mohou zaměstnavatelé
Obliba rychlých jídel ze supermarketu podle průzkumu v posledních letech roste. Letos tento způsob stravování v práci dokonce preferuje větší část zaměstnanců (27 %) než v případě návštěvy restaurací (19 %). Ty naopak zaznamenaly ve srovnání s rokem 2021 (25 %) výrazný propad. Na 7 % naopak vzrostl podíl lidí, kteří neobědvají vůbec. Data zároveň ukazují, že ochotu zaměstnanců obědvat v restauracích může svým přístupem ovlivnit i zaměstnavatel. Pokud na obědy přispívá, chodí do restaurací obvykle přibližně třetina zaměstnanců, v opačném případě jen necelá šestina.
„Celoevropský průzkum FOOD, který každoročně pomáháme realizovat, upozorňuje na to, že zaměstnanci se po odeznění koronaviru začali při stravování v práci odbývat. Normou se u nich stávají příliš rychlé a nutričně méně hodnotné náhražky plnohodnotného oběda. Data potvrzují, že dopady takové formy stravování se mohou podepsat nejen na zdraví zaměstnanců, ale i jejich produktivitě či výkonnosti v práci,“ varuje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.
„Průzkumy také dokládají, že to, zda se zaměstnanci v práci pravidelně a vyváženě stravují, závisí od podmínek, které jim zajistí zaměstnavatel. Patří mezi ně především kvalitní zázemí – kuchyňka nebo jídelna, ale také optimální čas na obědovou pauzu, týmové obědy nebo příspěvek na stravování. To všechno jsou způsoby, kterými zaměstnavatel může kulturu stravování podpořit,“ dodává Martišková.
Na vině jsou ceny
Co stojí za klesající popularitou teplé stravy v restauracích? Průzkum ukázal, že téměř polovina (48 %) zaměstnanců, kteří neobědvají v jídelnách nebo restauracích, tak činí, protože je pro ně jídlo příliš drahé. Rostoucí ceny ovlivňuje inflace i zvýšené náklady na suroviny a lidské zdroje. Výrazný nárůst cen obědů ostatně potvrzuje i Edenred Restaurant Index sestavovaný na základě plateb více než 220 tisíc majitelů benefitních karet společnosti Edenred. Průměrné obědové menu stálo v červenci 185,4 koruny, v meziročním srovnání s červencem 2022, kdy lidé za oběd zaplatili 164 korun, tak ceny stouply o 21,4 koruny.
„S prudkým nárůstem cen ve druhé polovině loňského roku se pro část zaměstnanců stalo pravidelné stravování v jídelnách a restauracích dlouhodobě neudržitelné. Jen pro ilustraci – ze své průměrné mzdy si mohli Češi v červenci pořídit o skoro 5 % méně obědů než před rokem. Odborníci přitom varují, že dlouhodobě nevhodná forma stravování v práci může vést ke vzniku nezdravých stravovacích návyků, kterých bývá obtížné se zbavit. Dobrá zpráva ale je, že v prvním pololetí letošního roku začalo zdražování spolu s inflací zpomalovat,“ komentuje současný trend Aneta Martišková.
