Mláďata vzácných aligátorů v jihlavské zoo mají za sebou nejkritičtější období, rostou a přibírají

Aligátoři čínští patří mezi kriticky ohrožené druhy zvířat, v evropských ani amerických zoo se pravidelně neodchovávají. „Po třech letech, si myslím, že jsou to první mláďata na světě, kromě Číny, kde je chovají na farmě," řekla chovatelka plazů Petra Škárková. Problém je podle ní v tom, že tento druh aligátorů v přírodě přezimuje.

V Jihlavě napřed samec aligátora čínského samici napadal a nechtěl ji ve svém teritoriu. Zajímat se o ni začal až ve chvíli, kdy chovatelé různými zvuky, bubláním a vrčením, simulovali přítomnost dalšího samce. Vejce nakladla samice v květnu do hnízda, které si upravila na břehu z hromady nachystaného rostlinného materiálu. Hnízdo fungovalo jako inkubátor díky teplotě uvolňované tlením.

Mláďata jsou teď spolu v akváriu. „Bazén u rodičů není dělaný na mláďata, mohla by tam zapadnout do filtrace, jsou tam různé skuliny," řekla chovatelka. Dodala, že samice o mláďata ani nejevila zájem. Malé aligátory teď chovatelé krmí jednou denně velkou plastovou pinzetou, o kovovou by se totiž mohli zranit. Každé mládě zatím spořádá jen necelou čajovou lžičku potravy. Dnes ráno to byly nadrobno nakrájené grundle. Přes den mláďata spí.

Až povyrostou, půjdou asi do světa

Tito aligátoři pocházejí z východní Číny. Původně obývali rozsáhlé území, nyní se jejich počet ve volné přírodě odhaduje asi na 200. Jde o menší druh, dospělí aligátoři čínští v Jihlavě měří 1,5 metru. Rádi žerou kraby, škeble, šneky, rybí maso, občas dostanou i myš. Podle Škárkové to ani v dospělosti nejsou žádní agresoři. „Klidně by se do té vody dalo k nim vlézt. Spíš je nechceme stresovat, než že bychom se báli, že nás pokoušou," řekla chovatelka.

Kam budou mladí aligátoři čínští umístění, až vyrostou, bude podle Simony Kubičkové z marketingového oddělení zoo záviset i na koordinátorovi tohoto chovu. „Jelikož je jich poměrně málo, tak spíš předpokládám, že půjdou do světa, aby posílili chov někde jinde," uvedla.