Dovolenou navíc dostává 32 procent zaměstnanců. Nejčastějším benefitem jsou stravenky a pružná pracovní doba

Délku trvání dovolené stanovuje zákoník práce, výměra činí nejméně čtyři týdny v kalendářním roce. Na delší dovolenou mají zákonný nárok státní zaměstnanci nebo pedagogičtí pracovníci. Každý zaměstnavatel ale může sám rozhodnout o poskytnutí dovolené nad rámec zákona.

V pojišťovnictví dovolenou navíc nabízí 50,9 procenta zaměstnavatelův a v bankovnictví a financích 50,82 procenta. Delší dovolenou dostanou lidé u 42,58 procenta zaměstnavatelů v energetice a u 40,49 procentazaměstnavatelů v telekomunikacích.

Nejvyšší podíl zaměstnavatelů, kteří nabízejí dovolenou navíc, je v Jihomoravském kraji (34,34 procent), nejméně naopak v Karlovarském kraji (21,85 procent). České firmy nabízejí tento benefit výrazně častěji než firmy na Slovensku, kde dovolenou navíc poskytuje 15 procent zaměstnavatelů.

Vedou stravenky 

Dovolená navíc je podle portálu platy.cz sedmý nejčastější benefit v tuzemsku. Podle výsledků průzkumu vedou stravenky, které dostává 47 procent zaměstnanců, a pružná pracovní doba, kterou umožňuje 43 procent zaměstnavatelů. Mezi další běžné benefity patří například práce z domova, používání telefonu a počítače pro soukromé účely nebo nápoje na pracovišti zdarma.

Čtyři týdny dovolené jako minimum stanovují zákony ve většině evropských zemí. Výjimkou je například Polsko, kde se délka dovolené odvíjí od délky praxe. Zaměstnanci s praxí kratší než deset let mají čtyři týdny dovolené, ostatní o šest dní více. Podobně zaměstnanci v Rakousku mají nárok na 25 dní dovolené, pokud je jejich praxe kratší než 25 let, ostatní mají o pět dní více. Na Slovensku záleží na věku pracovníka, do 33 let mají zaměstnanci čtyři týdny dovolené, nad 33 let o týden navíc.