Před demolicí stadionu archeologický průzkum. Bývalý hřbitov ve Smetanových sadech odhalil první kostry
V místech, kde za pár let bude stát Horácká multifunkční aréna, v těchto týdnech pracují archeologové. Odkrývají zde hroby, které zde vznikaly od 16. do 19. století, kdy dnešní Smetanovy sady sloužily Jihlavě jako městský hřbitov. Pracovníci se zde zdrží do srpna, mělo by je čekat ještě několik desítek hrobů.
Stavba Horácké multifunkční arény zasáhne v pásu širokém přibližně pět metrů od současného stadionu do parku Smetanovy sady, ve kterém byl po tři sta let až do druhé poloviny 19. století městský hřbitov. Od půlky května zde probíhají záchranné archeologické práce, zhruba desítka pracovníků z jihlavské pobočky Archaia Brno mají vypreparovaných již dvacet hrobů a dalších pár desítek na ně ještě čeká. Na celé ploše bývalého hřbitova jich může být i několik desítek tisíc, většina z nich ale zůstane nedotčena, protože více do parku stavba arény nezasáhne.
Starší část hřbitova se nachází v blízkosti kostela sv. Ducha, kde se očekává i větší koncentrace hrobů. Když byl zdejší hřbitov zrušen, tak byla část hrobů přesunuta na nový hřbitov a zde proběhla parková úprava.
Menší archeologický výzkum ve Smetanových sadech proběhl již před několika lety při stavbě malého zimáčku, vědělo se tak například, že kostry se budou nacházet zhruba do metru a půl hloubky. Na této úrovni se totiž nachází jílovitopísčité podloží, ve kterém už hroby nejsou. Kromě samotných koster jsou pro odborníky historicky cenné a zajímavé i milodary, které u nebožtíků nacházejí.
„Nikdy nevíte, co v tom hrobě bude – nějaký křížek, svátostka, teď před chvilkou kolegyně našla svatý obrázek namalovaný na skle, přiložený hned vedle hlavy zemřelého,“ říká archeolog Jakub Těsnohlídek, který přiznává že mají tendenci rychle oxidovat a rozpadat se.
„Samotné kostry, pokud jdou z hrobu vyjmout a nejsou dekompozičními procesy zničené, tak většinou vyschnou a už se nerozpadají. Dáváme je do pytlů z tvrdého papíru – každou kostru zvlášť, ty pak dáváme do krabic a dál s nimi manipuluje už jenom antropolog, který pak rozhodne o tom, které kostry budou zkoumat dál a které bude možné uložit zpět do země,“ vysvětluje.
Archeologové objevili lidské ostatky z celého věkového spektra. Jsou tu dětské hroby, nedospělí i dospělí, ale i starší jedinci. „To se nejlépe pozná podle čelistí. Tehdy byla jiná dentální péče než dnes a spousta těch starších či dospělců třeba už zuby nemá, takže hned poznáme, jak jsou staré,“ říká Těsnohlídek. Ten se svými kolegy nachází zemřelé, kteří byli pohřbeni jak v rakvi, tak bez ní.
Pokud nebožtík v rakvi byl, tak ta se ve zdejších půdních podmínkách rozložila, zůstává po nich charakteristické tenká vrstvička černé hlíny. „Máme tu ale i hroby bez rakve, ve kterých je třeba i několik jedinců na sobě v ne zcela pietních polohách. To byli pravděpodobně sebevrazi nebo nemajetní lidé,“ dodává další z archeologů Šimon Kochan, který připomíná, že to může být i doklad nějaké epidemie, kdy se musí pohřbívat více jedinců najednou a není čas na pietní záležitosti, protože se musí dát rychle pod zem i z nějakých hygienických nebo finančních důvodů.
