VIDEO: S antibiotiky opatrně. Hrozí, že přestanou fungovat i na banální infekce, říkají odborníci
V těchto dnech právě probíhá kampaň v rámci Světového antibiotického týdne a Evropského antibiotického dne. Ta upozorňuje na rizika bakteriální rezistence a jejím cílem je zvýšení obecné informovanosti veřejnosti o antibiotikách a nutnosti jejich obezřetného užívání.
Jak upozorňují odborníci, léčba pomocí antibiotik se může zkomplikovat, protože bakterie, které způsobují infekční onemocnění, jsou stále odolnější neboli rezistentní vůči účinkům antibiotik. Tato rezistence a následná neúčinnost léčby má za následek nezřídka i smrt pacienta. Statistiky potvrzují, že se jedná o celosvětový problém. Počet pacientů infikovaných rezistentními bakteriemi bohužel stoupá.
„Antibiotickou rezistenci vnímáme jako opravdu velký problém. I v našem kraji zaznamenáme případy, kdy se pacient nakazí superinfekcí, léčba jeho onemocnění je daleko obtížnější a trvá déle, případně může být medikace zcela neúčinná a bohužel dochází i k úmrtím. Lidé například po úrazu, operaci nebo infarktu umírají ne na původní onemocnění, ale na přidružené infekce,“ říká Jan Pečinka, ředitel Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina (KHSV). „Hrozba, že antibiotika přestanou fungovat i na banální infekce, je vážná a reálná. Je třeba si proto uvědomit, jak ke zvýšené odolnosti bakterií dochází, jestli a jak jí lze předcházet,“ doplňuje Pečinka.
V ČR jsou vydávána jen na předpis. Antibiotika však nezabírají na onemocnění virového původu. Objev antibiotik téměř před 100 lety byl v medicíně považovaný za malý zázrak.
Antibiotika se ale musejí užívat cíleně a s rozumem. „Léčbu musí pacientovi vždy předepsat lékař na základě vyšetření, kterým ověří, zda se jedná o bakteriální, nebo virovou nákazu. Doporučením lékaře se pak pacient musí přesně řídit, dodržovat dávkování i délku antibiotické léčby. Sami bychom neměli přerušit užívání léků jen proto, že už došlo ke zlepšení našeho stavu, a zbytek pilulek si nechat v domácí lékárničce pro nějakou jinou příležitost. Také je dobré si uvědomit, že s lehčím průběhem nemoci si naše tělo dokáže často poradit i bez antibiotik,“ upozorňuje Jana Böhmová, mluvčí KHSV.
Mýty o antibiotikách
Lékaři se ve své praxi setkávají s řadou mýtů. Nejrozšířenější jsou věty typu: „Antibiotika patří do domácí lékárničky“. „Třídenní antibiotika vyřeší obtíže, které by jinak trvaly týdny“. To potvrzuje třeba i praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. „V ordinaci se setkávám s řadou mýtů, které o antibioticích kolují. Mezi ně například patří, „že je třeba je dobrat, když už jednou byla léčba zahájena”, i když třeba pozdější vývoj poukáže spíše na virovou infekci, na kterou principiálně nefungují. Dále se mezi ně řadí, „že je třeba se jimi preventivně vybavit do domácí lékárničky”, „že kašel trvající druhý týden už je na antibiotika”, „že když minule pomohla, pomohou nyní také” (i když se jedná o jinou infekci) a „že třídenní antibiotika vyřeší obtíže, které by se jinak táhly týdny“. Mýtů je mnoho a povídání si o nich je naším denním chlebem,“ vysvětluje Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka z Prahy 6.
Odborníci kvůli výše zmíněným mýtům, které kolem antibiotik panují, přichází s kampaní. V ní se snaží upozornit veřejnost na to, že je dobré věřit lékařům, kteří často rozhodnou o tom, že v případě podzimních virových infekcí nejsou antibiotika v jejich léčbě potřeba.
Jak antibiotika vlastně působí?
Bakterie jsou živé jednobuněčné organismy, které mají hlavní cíl přežít a množit se. V tom jim právě antibiotika brání. Bakterie hledají způsob, jak se účinkům antibiotik vyhnout a obejít je. Vytvářejí si proto různé mutace. „Jsou schopné si na antibiotika i zvyknout, pokud se s nimi setkávají často. Některé se vyvinuly tak, že jsou odolné dokonce proti více druhům antibiotik, ty se nazývají multirezistentní. Léky na ně ztrácejí účinnost,“ vysvětluje dále Böhmová.
