Vyznamenaní z Vysočiny: Vojenští důstojníci z války, ale třeba i Holík nebo Čáslavský
Prezident České republiky předal při oslavě výročí založení české republiky státní vyznamenání celkem 78 osobnostem. Nechyběli mezi nimi ani zástupci Vysočiny. Pojďme si je krátce představit.
Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy
Josef Stehlík, in memoriam (26. března 1915 - 30. května 1991) za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost
Vojenský stíhací letec, člen čs. zahraničního leteckého odboje. Na svém kontě má deset potvrzených sestřelů a je jediným čs. stíhačem druhé světové války, který dosáhl vzdušných vítězství během bojů o Francii, bitvy o Británii i na východní frontě.
Rodák z Pikárce na Žďársku absolvoval pilotní a poddůstojnickou školu a stíhací školu v Hradci Králové, poté byl zařazen ke stíhací letce. Po okupaci odešel do Francie, kde se zapojil do bojů. Po odchodu do Británie patřil k zakládajících příslušníků 312. čs. stíhací perutě britského Královského letectva. Později působil i jako instruktor létání v Kanadě. Poté se dobrovolně přihlásil na východní frontu, zapojil se do bojů Slovenského národního povstání.
Po únoru 1948 byl propuštěn z armády a uvězněn. V roce 1968 byl částečně rehabilitován a povýšen na plukovníka letectva v záloze. V roce 1991 byl vyznamenán Řádem Milana Rastislava Štefánika.
Medaile Za hrdinství
Tomáš Houška, in memoriam (18. prosince 1896 - 21. prosince 1939)
Důstojník československé armády, odbojář, spolupracoval s vedením odbojové organizace Obrana národa. Sloužil v československé armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka generálního štábu. Od podzimu 1934 působil u zpravodajského oddělení a byl uznáván jako specialista na německou armádu. Po okupaci pracoval v Národním muzeu v Praze, kde byl zástupcem ředitele. Zapojil se do odbojové činnosti. V prosinci 1939 byl zatčen gestapem, v průběhu výslechu spáchal sebevraždu skokem z okna Petschkova paláce, aby neprozradil své kolegy.
Medaile Za zásluhy I. stupně
Karel Čáslavský, in memoriam (28. ledna 1937 - 2. ledna 2013) za zásluhy o stát v oblasti kultury
Filmový historik, kterého proslavil především televizní cyklus Hledání ztraceného času, ve kterém objevoval zapomenuté dokumenty o životě předků. Velkou popularitu mu také přinesl zábavný soutěžní pořad Videostop, kde vystupoval jako porotce i scenárista. Na jaře roku 2010 byl v televizní anketě TýTý uveden do prestižní Dvorany slávy za rok 2009.
Rodák z Lipnice nad Sázavou vystudoval filmovou školu v Čimelicích na Písecku. Poté několik let pracoval jako asistent produkce i režie na Barrandově. Jako asistent režie se spolupodílel na snímcích Smrt si říká Engelchen nebo Červnové dny. Jako odborný poradce spolupracoval například na snímku Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále.
Emil Dračka za zásluhy o územní samosprávný celek
Starosta obce Kralice nad Oslavou (Strana práv občanů Zemanovci) na Třebíčsku. Do zastupitelstva obce byl poprvé zvolen v roce 1998 jako nestraník za ČSSD. Ve funkci starosty dokázal minimálně trojnásobně zhodnotit základní jmění obce při uvážlivém hospodaření a intenzivně se věnuje jejímu zvelebování.
Jiří Holík (9. července 1944) za zásluhy o stát v oblasti sportu
Bývalý čs. hokejový útočník. Získal tři tituly mistra světa, a čtyři medaile z olympijských her. S hokejem začínal s bratrem Jaroslavem na rybníce v rodném Havlíčkově Brodě. V roce 1963 odešel za Jaroslavem do Dukly Jihlava, kde ještě spolu s Janem Klapáčem vytvořili elitní útok, který armádní celek dovedl k sedmi titulům. V roce 1999 byl přijat do Síně slávy IIHF, o devět let později nemohl chybět mezi prvními jmény v nově vzniklé Síni slávy českého hokeje.
