Dnes je Bílá sobota. Ideální den na pečení mazance, beránka a pletení pomlázek
Také dnes prožíváme pro křesťany další významný den, a to Bílou sobotu. Jde o druhý den takzvaného velikonočního tridua. Připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Bílá sobota byla v Ježíšově příběhu druhým dnem, kdy ležel ve skalním hrobě poté, co byl ukřižován na vrchu Golgota a jeho mrtvé tělo bylo sundáno z kříže.
Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, tak se dnes nekonají žádné mše ani bohoslužby. Povoleno je pouze pomazání nemocných a svátost smíření - zpovědi. Dnešním dnem zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Věřící se také chodí pomodlit k symbolickému Ježíšovu hrobu, který bývá umístěn v každém kostele.
A kde se vzal název tohoto dne? Bílá barva je znakem čistoty a zároveň může připomínat roucha křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii.
Zvyky pro dnešní den
Už ráno bylo zvykem, že se děvčata chodila ještě před prvními ranními slunečními paprsky opláchnout vodou z potoka, aby jim nenaskákaly pihy. Na Bílou sobotu se také vymetaly domy novými košťaty a někde se i bílilo, aby bylo všude čisto a čistota se domu držela po celý rok.
V sobotu se také pečou beránci či mazance a chlapci pletou pomlázky.
Dříve se lidé snažili, aby byl tento den opravdu slavnostní. Kromě úklidu se nosilo i nové nebo sváteční oblečení.
- Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
- Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.
Pokrmy na Bílou sobotu
Na Bílou sobotu končí postní doba. Proto se nejdříve začalo zlehka. K obědu se jedly například polévky z jarních bylinek, ale po západu slunce už se zase mohlo jíst maso a krájel se také velikonoční beránek. Hlavním pokrmem byla dne byla i velikonoční nádivka. Někde se jí říká hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina nebo velikonoční snítek.
Někteří hospodáři třásli ovocnými stromy v sadech, což mělo přinést dobrou úrodu. Také se z domů odnášela polínka k ohňům na noční vigilie, která se poté vracela žhavá do stavení a zapaloval se s nimi oheň v kamnech.
