Pá 14. 8. 2026Alan
Společnost

VIDEO: Stále nemáme odpovědi na naše otázky, znělo dnes na Dni proti úložišti v lokalitě Hrádek

Lenka Dvořáková4 minuty čtení9. 4. 2022, 14:26 · akt. 17:49
VIDEO: Stále nemáme odpovědi na naše otázky, znělo dnes na Dni proti úložišti v lokalitě Hrádek
VIDEO: Stále nemáme odpovědi na naše otázky, znělo dnes na Dni proti úložišti v lokalitě Hrádek

„Ohrožujete naši pitnou vodu. Táhněte!“ „Hlubinné úložiště? Slibují nám ráj, chystají nám peklo.“ „Nevkládejme poklady do skály. Jakpak by se k nim potomci dostali?“ Takové nápisy byly dnes k vidění na transparentech v Dolní Cerekvi na Jihlavsku, která je jednou z dotčených obcí lokality Hrádek, jež je jednou ze čtyř „finálních“ lokalit pro případnou výstavbu hlubinného úložiště jaderného odpadu. Tam se sešlo zhruba padesát lidí, kteří se tím připojili k dnešnímu Dni proti úložišti. Ten se konal již po šesté.

Stavba úložiště jaderného odpadu, v němž mají být půl kilometru pod zemí trvale uložené hlavně tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, by podle dosavadního harmonogramu v Česku měla začít v roce 2050. Před rokem vláda snížila počet území uvažovaných pro úložiště z devíti na čtyři. Z toho dvě lokality se nachází na Vysočině - Horka na Třebíčsku a Hrádek na Jihlavsku. 

O dnešní program v Dolní Cerekvi se postarala část místního spolku Roztoč kolektiv. Dopolední happening zahájil starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák. „Dnes jsme se tu sešli hlavně kvůli tomu, abychom znovu upozornili na všechny ty nezodpovězené otázky, které dlouhodobě pokládáme a stále na ně nemáme odpovědi. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nám stále neodpovědělo na základní otázky, jako třeba: Kdo bude úložiště stavět? Kde budou bydlet? Kam budou jejich děti chodit do školy?“ vyjmenoval některé z mnoha otázek Zdeněk Dvořák.

V krátkosti pak popsal, jak by případný povrchový areál úložiště měl vypadat. Jeho velikost přirovnal k rozloze 21 fotbalových hřišť nebo jako tři areály místního zemědělského družstva. Ocenil také spolupráci s Krajem Vysočina, který za dotčenými obcemi stojí. „Setkáváme se s náměstkyní hejtmana Hanou Hajnovou a připravujeme například memorandum proti úložišti,“ poodhalil starosta Dvořák.

Následný dopolední program v Dolní Cerekvi se nesl v duchu nadneseného využití argumentů státu vůči dotčeným obcím. Jedním z příkladu je urychlení procesu kefírem v narážce na přistavené mobilní wc, které je defacto také nádobou na odpad. „Kadibudka, která tu stojí už třetí den, je umístěná zcela nevhodně vedle velikonoční výzdoby v centru obce, tedy v místě, kam se vůbec nehodí. S úložištěm to máme obdobně,“ vysvětlila organizátorka a dnešní obsluha wc Marta Kovářová.

Den proti úložišti
Celostátní akce, která se dnes koná již po šesté. Uskutečnila se ve čtyřech lokalitách. Jejím cílem je poukázat na to, že výběr místa pro úložiště se dosud odehrával bez ohledu na obce.

Další narážkou na argumenty státu byl nápis na dveřích wc „Prý to někde být musí“. Jeden z účastníků, konkrétně šlo o organizátora Maratonu proti úložišti Matěje Koláře, zmínil, že proti úložišti dělá možné i nemožné. „Třeba se budu stavět i na hlavu,“ řekl Matěj Kolář a následně tak opravdu učinil.

Dnešního Dne proti úložišti se zúčastnila také Ludmila Fučíková z Dolní Cerekve, která proti úložišti aktivně vystupuje už 29 let. Podle svých slov zažila již čtyři ředitele Správy úložiště radioaktivního odpadu (SÚRAO) a také již 16 ministrů MPO. „Za těch 29 let se nic nezměnilo, všichni žvaní stejně. Jejich řeči o tom, že se musíme obětovat, vůbec neberu. Mám velkou radost z toho, že se teď starostové dali dohromady. Mrzí mě i to, že před volbami jsme moudří voliči a po volbách jsme ekoteroristé a pouliční lůza. Pro MPO a SÚRAO mám vzkaz, ať táhnou k šípku,“ sdělila redakci Drbny Ludmila Fučíková.

Negativní dopad na pitnou vodu

Dotčené obce v lokalitách se úložišti už několik let aktivně brání. Například lokalita Hrádek argumentuje případnými negativními dopady na tamní zdroje pitné vody. Zástupci obcí poukazují na to, že jejich územím prochází evropské rozvodí. Voda podle nich odtud odtéká jak do vodárenské nádrže Hubenov zásobující Jihlavu, tak směrem do povodí Želivky. Jejich právník Luboš Kliment navíc v roce 2021 našel dokument, kde je zanesené ochranné pásmo v povodí řeky Jihlavy. V minulých suchých letech pomáhala voda z řeky zásobovat obyvatele Jihlavy.

„Je evidentní, že stát na straně jedné uvažuje o umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů do lokality Hrádek, a na straně druhé se v této lokalitě nachází klíčové zdroje pitné vody národního významu a stát stanovil ochranná pásma, za účelem ochrany a zachování těchto klíčových národních zdrojů pitné vody specifikovaných shora," uvedl již dříve právní zástupce lokality Hrádek Luboš Kliment.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Auto v servisu nemůže využívat zaplacené parkovací místo, kritizuje řidič z JihlavyDoprava

Auto v servisu nemůže využívat zaplacené parkovací místo, kritizuje řidič z Jihlavy

Už přes dva týdny se snaží Dan Skála z Jihlavy řešit absurdní situaci. Jeho auto, které je po nehodě v servisu, nemůže využívat placené parkovací místo. Dočasná změna registrační značky byla však možná jen na měsíc.

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peciSpolečnost

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peci

Na břehu Lipenské přehrady v Nové Peci vznikl nový volnočasový resort, který se veřejnosti otevřel 2. srpna. Rodinný projekt vznikal několik let a jeho cílem je nabídnout návštěvníkům klidné zázemí pro odpočinek, sport i poznávání šumavské přírody. O tom, jak se rodila myšlenka resortu, čím je Nová Pec výjimečná a co zde mohou hosté zažít, jsme hovořili s Vlastimilem Geregem, který stál u samotného zrodu projektu, řídil jeho realizaci a dovedl ho až do současné podoby.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook