Rodáci z Vysočiny: Připomínáme si výročí narození básníka Sovy. Miloval jsem Pacov, lesy, zátiší, psal v dopisech
Antonín Sova. Jméno tohoto českého básníka zná snad každý, možná ale ne všichni ví, že se narodil u nás na Vysočině, konkrétně v Pacově. Ve stejném městě také v roce 1928 zemřel. A právě nyní si připomínáme výročí jeho narození.
Město Pacov je s básníkem Antonínem Sovou spjaté doslova osudově. V Pacově se Antonín Sova v roce 1864 narodil a v Pacově také roku 1928 zemřel.
Bydlištěm mladé rodiny Sovových byl tenkrát zámek Pacov, v jehož jižním křídle se nacházela škola, na které učil básníkův otec. V pacovském zámku bydlel Sova pouze první dva roky života, než se s rodiči přestěhoval do nedalekého Lukavce. Pacov však později pravidelně navštěvoval, jak na to sám vzpomínal v dopisech Pacovským. „Docházelť jsem k Vám do města často s otcem z Lukavce, kde jsem prožil mládí a těšíval jsem se na každou cestu přes Stražiště, která byla pro mne svátkem. Míval jsem rád Šteidlerovy hračky z chlebového těsta, vystál jsem hodiny na náměstí a díval se na kostel a klášterní valy, a často se stalo, že jsem i přespal u starého krejčího Sobka,“ napsal Antonín Sova.
V jiném dopise dále poznamenal: „Mám nejkrásnější vzpomínky na Pacov, rád jsem prodléval celé hodiny v Pacově za svého dětství, procházel městem i zámeckým parkem a první dětské hračky zdály se mi zázraky – byly z Pacova. Miloval jsem Pacov, lesy, krásná zátiší v nich i bystrý potok v lukách. Často vzpomínám.“
Sova svými díly útočil proti společnosti a dával najevo protispolečenské postoje celé mladé generace. V jeho dílech se zároveň objevuje vlastenectví a hledání morálních a společenských hodnot.
Ještě jednou se vrátíme zamyšlení, kde prudce
květ voněl, že svedl nás z cesty, když šeřivým stříbrem tekl
nad potoky večer, a ještě jednou se vrátíme,
kde píseň jsme slyšeli z oken, jež hleděla k zahradám zmlklým.
A ještě si vynajdem jednu stezku a jeden háj v horách
tak celý podzimem jasný, v tolika hýřivých barvách,
po roztříštěných akordech echa budeme pátrat,
po tichém a pružném kroku, zda tajemné zanechal stopy.
Duše, do níž se zařízly vzpomínky, vyleje v trávu
tolik lyriky kanoucí v pryskyřičných krůpějích,
své větve vysoké, tmavé vykoupá v podzimním slunci,
svůj štíhlý kmen protáhne šerem v míjející mraky –
to všechno v jediné chvíli, na stezce zešeřené
a v hodinu západu, která tak sevře nebohé srdce.
Letní byt v Pacově
Básník sice město navštěvoval po celý život, ale opravdu intenzivní styky mezi Pacovem a Antonínem Sovou začaly až ve 20. letech 20. století. To Sova přijížděl do Pacova na letní byt. Bydlíval v domě tehdejšího starosty Karla Kopala. Zde také v noci z 15. na 16. srpna 1928 zemřel.
Město Pacov se stalo i místem básníkova posledního odpočinku. V únoru roku 1934 uložil syn Jan urnu se Sovovým popelem do žulového pomníku, který se nachází v sadech na okraji města. Dnes tudy vede Sovova stezka, spojující Pacov a Lukavec.
Sovovy osobní předměty
Pokud přijedete do Pacova vlakem, cestou do centra města narazíte na Sovův úmrtní dům (č. o. 406). Nad malebným náměstím Svobody se pak vypíná zámek, v němž sídlí Městské muzeum Antonína Sovy. To už od 30. let intenzivně pečuje o básníkovu pozůstalost a mnoha aktivitami rozvíjí jeho umělecký i lidský odkaz.
V pacovském muzeu lze najít zdařilou Sovovu expozici, která přináší celou řadu unikátních dokumentů i básníkových osobních předmětů, ale také velkoryse pojatou expozici malíře Jana Autengrubera a několik zajímavých expozic s regionální tematikou.
