Na Vysočině se loni u silnic pokácelo dvakrát více stromů než vysadilo
V roce 2020 silničáři v České republice vysázeli téměř za každý pokácený strom jeden nový. Poměr vykácených k vysázeným stromům se tak už druhý rok po sobě zlepšuje ve prospěch vysázených stromů (v roce 2018 silničáři vykáceli dva stromy a vysadili pouze jeden), na samotné Vysočině však bylo pokácených stromů dvakrát více než vysázených.
Okolo krajských cest v České republice v roce 2020 zmizelo 16 911 stromů, které nahradilo zhruba 9 692 sazenic. Z celkového počtu 14 960 vysázených stromků bylo totiž (podle údajů krajských správ silnic) 34 % vysázeno jinde než u silnic, kde se kácelo. Nejlépe si vedl Liberecký kraj, kde silničáři za každý pokácený strom vysadili téměř 4,5 nových. Na opačném konci žebříčku se tentokrát umístil Pardubický kraj s jediným vysazeným stromem za 5,6 poražených.
Na Vysočině se loni u silnic pokácelo 2 253 stromů, což je nejvíce ze všech krajů, vysázeno bylo 1 059, což dává nepříliš lichotivý poměr 2,13:1.
Mladé stromky ale ještě desítky let nedokáží plnohodnotně zastat funkce, které od nich očekáváme - snížení prašnosti, tlumení hluku, zachycování vody v krajině a další. Navíc, nové stromky bývají často vysazovány jinde, než tam, kde kácením došlo k ekologické újmě.
“Rozsáhlý výzkum již dříve vyvrátil, že by přítomnost alejí měla vliv na zvýšení rizika dopravních nehod. Potvrzují to i statistiky příčin dopravních nehod Policie České republiky. Vzrostlé a pravidelně udržované stromy podél silnic naopak potřebujeme. Vozovku i okolní krajinu jednoznačně chrání před horkem, silnými poryvy větru, sněhovými jazyky, snižují prašnost, během přívalových dešťů, zadržují vodu a zpevňují zem. Kromě toho mají i velkou estetickou a historickou hodnotu,” říká Marcela Klemensová z Arniky, expertka na ochranu stromů a alejí.
Vládní dokument Národní akční plán adaptace na změnu klimatu od roku 2017 dal už před 4 lety Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu dopravy za úkol zpracovat metodický pokyn údržby a rozvoje doprovodné funkční zeleně podél silnic a železnic ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu. Plnění povinnosti je však příliš pomalé, nadějí pro stromy v krajině jsou proto dál hlavně samosprávy obcí a aktivní občané, kteří stále častěji berou výsadbu a ochranu stromů nejen u silnic do vlastních rukou.
“Aktivní postoj občanů k ochraně stromů v krajině vnímám jako stav, který pomalu ale jistě mění smýšlení politiků a zákonodárců. V tomto kontextu je významné stanovisko dosluhujícího ministra životního prostředí Richarda Brabce k účasti veřejnosti při rozhodování stavebních úřadů o kácení stromů, například z důvodu rekonstrukce silnice: stavební úřady musí zachovat právo ekologických spolků účastnit se řízení! Zároveň nás těší hlasy představitelů některých krajů, kteří veřejně deklarují zájem o lepší ochranu alejí podél silnic i více finančních prostředků pro kvalitní péči o stromy,” dodala Marcela Klemensová.
