Věřím, že zdravá žena zvládne porod přirozeně, říká porodní asistentka Martina Suchardová

Když jsem pročítala váš web, narazila jsem na to, že jste si toto povolání nevysnila, jak jste se tedy k práci porodní asistentky dostala?
Původně jsem byla zdravotní sestrou. Když už jsem měla své děti odrostlé, dostala jsem se do vrchlabské porodnice. A byla jsem úplně uchvácená. Tehdy to totiž byla nejrevolučnější porodnice u nás. (V současné době je porodnice ve Vrchlabí uzavřena. pozn. red.) Běžně se například rodilo do vody a jezdily se sem učit porodní asistentky z celé republiky. A právě tehdy jsem začala studovat porodní asistenci. Když jsem konečně dostudovala, tak bohužel porodnici zavřeli. Zkusila jsem jiné porodnice, ale po roce jsem zjistila, že takto pracovat nechci.

V čem se porodnice pro vás jako porodní asistentku lišily?
Ve Vrchlabí měly porodní asistentky své pravomoci a mohly celý porod vést. Lékař byl připraven pro případ nějakých komplikací, tak to i má být. Kdežto na jiných místech jsem spíš zastávala roli sestry nebo pomocné ruky lékaře.

Takže můžete u porodu bez komplikací zastat práci lékaře?
Fyziologický porod může vést porodní asistentka, bohužel to tak v praxi úplně není. Některé asistentky nechtějí nést za porod zodpovědnost. V jiných případech se zodpovědnost bojí předat asistentce lékaři. Řekla bych ale, že se situace pomalu zlepšuje, například na Bulovce a v Brně otevřeli Centrum porodní asistence, kde by to mělo takto probíhat.

Dnes pracujete na volné noze a obrací se na vás mnoho maminek, co je vlastně náplní vaší práce? Asi to nebude jen samotný porod, že?
To určitě ne. Já bych se vlastně měla věnovat ženě komplexně. Od první menstruace, klidně až po menopauzu. Ale zpravidla to bývá zúžené na období těhotenství a porodu. Většinou mě nastávající maminka kontaktuje, domluvíme se, že budu její průvodkyní těhotenstvím, doprovodím ji k porodu a následně ji pomohu v období šestinedělí.

Mým gró je kontinuální péče o ženu. Beru to jako velký klad, protože když jdeme společně k porodu, tak už se známe a máme k sobě vybudovaný nějaký vztah. Naopak v poporodním období můžu mamince, se kterou jsem byla u porodu, nabídnout jiný úhel pohledu a zpětně celou událost probrat. Kolikrát si ženy odnášejí nějaká traumata a společně můžeme vše probrat a vyřešit.

V posledních letech se neustále mluví o přirozenosti, a to i v oblasti porodů. Co je ale vlastně přirozený porod?
Přirozený porod je takový, který není nijak uměle vyvoláván a obejde se bez jakékoliv medikace. Já jsem bytostně přesvědčena, že zdravá žena dokáže porodit bez léků a intervence, ale musí k tomu mít vhodné podmínky. Těm bohužel dnešní doba a prostředí nemocnic moc nenahrává. Pro přirozený porod se musí žena cítit bezpečně, neměla by být vyrušována ze své „bubliny“. Dnes si navíc mnoho těhotných žen už dopředu plánuje léky, například epidurál, chtějí mít porod co nejrychleji za sebou a pouze menšina to chce zvládnout vlastními silami.

Foto: Martin Koubek

Domácí porody vnímá veřejnost negativně

Dlouhodobě třaskavým tématem jsou domácí porody. Jaký je váš názor na ně?
Já asistuji u akutních domácích porodů. Někdy se stane, že jsme domluvené s maminkou na doprovodu k porodu v nemocnici, ale když dorazím k ní, je zřejmé, že už to nestihneme. Není výjimkou, že žena čeká a ve chvíli, kdy přijdu, se uvolní, a miminko se narodí třeba do pěti minut. Mnoho lidí považuje domácí porod za zbytečný risk a veřejnost obecně k němu má negativní postoj, někdy zcela zbytečně. Podle mého jde o bezpečnou věc, pokud jsou splněna důležitá kritéria. Žena musí být naprosto zdravá, nebrat žádné medikamenty, celé těhotenství musí probíhat bez komplikací, porod začne samovolně a je u něj zkušená porodní asistentka. Pak může být domácí porod klidný, intimní a krásný.

A jak se díváte na přítomnost partnera u porodu?
Je to jistě trend dnešní doby, já ho vnímám pozitivně. Je to ale hodně individuální a poslední slovo by měla mít v tomto ohledu žena. Setkávám se s tím, že mnoho párů chce být u porodu spolu. Pokud jsou oba připraveni, může to být skvělý start do dalšího společného života.

Zažila jsem i krásnou situaci, kdy partner hlídal starší dítě a přišel k porodu až v posledních chvíli. Když chytl partnerku za ruce, tak se intenzivně rozjely kontrakce. Zřejmě na ženu zapůsobila právě jeho blízkost.

Po porodu přichází období šestinedělí. Jak by měly ženy prožívat toto období?
Jde o období, kdy se sžívá maminka a miminko. Učí se spolu žít, vše se srovnává. V tomto období je velmi důležitá také regenerace ženy. Často ženy v médiích vidí různé celebrity, které už pár dní po porodu vyráží na procházky, a navíc vypadají nádherně, a ženy si myslí, že je to normální. Ale normální je v tomto období být doma, nikam nechodit a odpočívat. Protože jinak se to může ženě vrátit. Třeba ne hned, ale za dvacet třicet let může dojít k poklesu dělohy. Vazy totiž potřebují dostatek času, aby se stáhly. Tomu nepomůže žádné cvičení, ale jen klid a odpočinek.

Laická veřejnost občas zaměňuje pojmy porodní asistentka a dula, je v tom nějaký rozdíl?
To je pravda, občas to neví ani někteří zdravotníci. Porodní asistentka je vystudovaný zdravotník, to být dula nemusí, přesto se ale podle mého jedná o velmi prospěšnou profesi. Je to žena, která je nastávající mamince opravdu nakloněna, je jí psychickou podporou a pomáhá jí se všemi rozhodnutími. Nemusí být jen u porodu. Oproti dule může porodní asistentka sama vést porod, může provádět i některé zdravotní úkony.

Jako jedné z mála porodních asistentek se vám podařilo uzavřít smlouvu s některými pojišťovnami. Co to pro vaše klientky znamená?
Je to určitě úžasná zpráva. Pokud vím, tak ve Středočeském kraji ani v Praze žádná asistentka smlouvu s pojišťovnou nemá. Doposud si musely ženy veškerou mou péči hradit samy. Je to ale zásluha samotných žen, které psaly dopisy a e-maily pojišťovnám a žádaly je o zajištěné této péče. Háček je ale v tom, že pojišťovny mé služby uhradí, pokud ji indikuje lékař. Musí tedy podepsat žádanku.

Bohužel lékaři se k tomu staví skepticky. Nevím, mají obavy, že přijdou o peníze od pojišťoven? Jednala jsem se zástupkyní VZP pojišťovny, ta mi řekla, že to tak není. Asi je v tomto ohledu potřebná osvěta mezi lékaři i veřejností.

Na závěr bych se vás ráda zeptala, existuje nějaká obecná rada, na co by si měly nastávající maminky dát pozor, co si dopřát a podobně?
To je těžké. Asi nejdůležitější je podle mého psychická pohoda ženy. Měla by přijmout těhotenství i porod, a hlavně si uvědomit, že to celé je především o dítěti. Nejlepší je, když žena nechá věci plynout a nelpí na představách, jak by to mělo probíhat.