Německý bund hledá dno, Polsko prezidenta
Na konci uplynulého týdne německé dluhopisy konečně našly pevnější půdu pod nohama. Prodejní panika z předešlých týdnů byla pravděpodobně hnaná především technickými faktory. Z těch fundamentálních svoji roli sehrála především rostoucí cena ropy, která postrčila vzhůru dlouhodobá inflační očekávání. Strach z inflace je ale zatím rozhodně přehnaný a měla by to v tomto týdnu potvrdit konečná inflační čísla za duben. Dynamika cen v eurozóně je nulová a ještě nějakou chvíli taková zůstane - na konci roku čekám pomalý nárůst k 0,6 %....nic víc. Navíc i cena ropy nemá pravděpodobně již moc prostoru pro další růst.
Na druhé straně je zajímavé, že i v nízko-inflačním prostředí dokáží v některých ekonomikách poměrně svižně růst mzdy. Jedná se především o největší evropskou ekonomiku - o Německo. Na konci minulého roku mzdy rostly o necelá 4 % a letos to může být ještě rychleji.Výrazné tlaky na růst platů zaznamenává také německý veřejný sektor - učitelské odbory požadují nárůst platů v předškolních vzdělávacích zařízeních až o 10 %. Detailnější pohled na hospodaření německých domácností dostaneme ve struktuře HDP za první kvartál tento týden.
Ve střední Evropě mezitím pravděpodobně hlavní pozornost přitáhnou polské prezidentské volby. Po překvapivém výsledku prvního kola dál získává na popularitě kandidát opozičního Práva a Spravedlnosti (PiS). Jeho vítězství může být pro zlotý nepříjemné hned ze dvou důvodů. Za prvé by tím výrazně vzrostla pravděpodobnost, že konzervativní a pro trhy méně přijatelná PiS zvítězí i v důležitějších podzimních volbách do Sejmu. Současně by bylo ohroženo eventuální znovu-zvolení guvernéra polské centrální banky Marka Belky, kterému končí mandát příští rok. Prezident by pravděpodobně Sejmu navrhl guvernéra, který má názorově blíž k PiS.
Zdroj: Jan Bureš, hlavní ekonom Ery
