Jihlavská Charita v těchto dnech slaví své 24. narozeniny. Komu všemu pomáhá?
Oblastní charita Jihlava slaví vždy v srpnu své narozeniny. Vznikla totiž před 24 lety právě v tento měsíc. Organizace zahrnuje celkem širokou škálu zdravotních i sociálních služeb. Pomáhá lidem nemocným, starým, znevýhodněným, ale i závislým a vyloučeným na okraj společnosti.
Organizace vznikla 13. srpna 1992 jako dobrovolná aktivita lidí, kteří chtěli pomáhat bližnímu v nouzi. To vše bez ohledu na věk, pohlaví, politické smýšlení, zdravotní stav, ekonomickou situaci, sexuální orientaci, příslušnost k etnické menšině nebo náboženství.
Charitu v Jihlavě v počátcích tvořil tým dobrovolných zdravotních sester, které se staraly o nemocné v jejich domácím prostředí. Postupem času se jihlavská Charita rozrůstala o další projekty, které měly naplňovat poslání organizace - službu milosrdné lásky lidem v nějakém ohrožení nebo nouzi.
Vedle služeb pro nemocné a staré lidi či osoby s postižením, začaly postupem času vznikat i projekty a aktivity, které obecněji můžeme nazývat službami prevence. O ně se v jihlavské Charitě stará Zuzana Fialová, zástupkyně ředitele pro služby sociální prevence.
„Tyto služby jsou poměrně pestré, od realizace programů primární prevence pro školy, přes sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež až k terénním službám v sociálně vyloučených komunitách a službám pro jedince závislé na návykových látkách či pro ty snažící se závislými nebýt. Většina uživatelů těchto služeb jsou však lidé v obtížné životní situaci, lidé ohroženi rizikovým způsobem života či žijící rizikovým způsobem života," přibližuje cílovou skupinu služeb prevence Zuzana Fialová.
Nesnadná a psychicky velmi náročná práce
„Pracovníci těchto zařízení se potkávají s lidmi zadluženými, bez práce, bez prostředků, často bez jakéhokoli zázemí, nezřídka již někdy trestanými, aktuálně závislými na alkoholu či nelegálních drogách, někdy nemocnými v důsledku nezdravého způsobu života, ale také s lidmi týranými, zneužívanými či naopak těmi, v jejichž běžném rejstříku chování jsou nebezpečné agresivní projevy. Věřte tedy, že je to práce nesnadná a psychicky velmi náročná," uvádí dále Fialová.
„Mým úkolem je starat se o ty pracovníky, starat se o to, aby měli pro svoji práci dobré zázemí. To zdaleka neznamená jen prostor, peníze a vybavení, ale hlavně péči o to, aby cítili potřebnost a důležitost své práce a ocenění svého úsilí, aby se k nim dostávaly zprávy, že jejich práce je respektovaná a není znevažovaná. je to ale také starost o to, aby se při své práci cítili bezpečně," popisuje svou náplň práce zástupkyně ředitele Zuzana Fialová.
„Bohužel se často zapomíná na to, že sociální práce je práce s lidmi, kteří nevedou život klidný, šťastný, pohodový, s lidmi frustrovanými, zoufalými, naštvanými, s lidmi většinovou společností často odmítanými či přehlíženými. Člověk žijící ve zlém a nepřátelském světě často sám reaguje nepřátelsky a zle, i vůči těm, kteří mu chtějí pomoci a pomáhají. Vážím si proto svých kolegů, neboť i přes obtížnost své práce věří v její smysluplnost," uvádí závěrem Fialová.
