Ptákem roku 2021 je káně lesní. V pavlovské stanici často končí popálení nebo sražení jedinci
Ptákem roku 2021 se podle České společnosti ornitologické stalo káně lesní (Buteo buteo). Na Vysočině je dravcem velice hojným, což potvrzují výsledky sčítání myslivců, kteří v roce 2019 zaznamenali přesně 7 651 jedinců. V poslední době se ukazuje, že tento dravec má své nezastupitelné místo a je velmi prospěšný polím.
Proto by se s ním mělo počítat, nerušit tyto dravce při hnízdění a budovat v polích pozorovatelny, takzvané berličky nebo téčka. Ty pak mohou využívat i další dravci, například poštolky.
Časté útočiště v pavlovské stanici
„Krajský úřad Kraje Vysočina administruje podle nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, mimo jiné žádosti o finanční příspěvky na hnízdní podložky a budky a dále lovecká stanoviště pro dravce, takzvané berličky. Myslivecké spolky tak mohou využívat této finanční podpory ke zvýšení atraktivity místa pro dravce,“ říká náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, životní prostředí a zemědělství Lukáš Vlček.
Káně lesní je častým obyvatelem Záchranné Stanice Pavlov. Tam v roce 2020 pečovali o 24 káňat, přičemž všechna mláďata a pět dospělých káňat se podařilo vychovat a vypustit zpět do volné přírody a o dalších pět se stále ve stanici starají.
V pavlovské stanici nejčastěji končí káňata, která srazilo auto nebo se popálila na drátech elektrického vedení. Přitom statistiky uvádějí, že na sloupech elektrického vedení se v Česku spálí mezi 40 až 50 tisíci káňat lesních ročně. Běžnými případy jsou také mláďata vypadlá z hnízda. Pokud mají ptáčata nedostatek potravy, často se mezi sebou v hnízdě perou a vyhazují z hnízd.
Rozpětí křídel přes jeden metr
„Nalezená mláďata se nám úspěšně daří vracet do volné přírody, horší je to s popálenými káňaty, kde je pravděpodobnost mnohem menší. U srážky s autem záleží případ od případu, důležité je, jak konkrétně je dravec zraněný,“ doplňuje Zbyšek Karafiát, ředitel pavlovské záchranné stanice.
Káňata se v posledních letech významně potýkají s důsledky kůrovcové kalamity. Hnízdí totiž na okraji lesa a v korunách stromů si staví hnízda. Jak se stromy kácí, míst na stavbu hnízd ubývá. Ornitologové zdůrazňují, že káněti se daří dobře přežívat. Žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně. Jde o dokonale přizpůsobivý druh, který si vyvinul skvělé strategie, jak prosperovat v krajině pozměněné člověkem. „Kdo by si chtěl káně lesní prohlédnout zblízka, může navštívit záchrannou Stanici Pavlov nebo si domluvit adopci či dravce finančně podpořit,“ sdělil závěrem náměstek Lukáš Vlček.
Ze starého názvu „káně myšilov“ bylo zřejmé, že hlavní potravou káněte jsou myši a podle současných výzkumů a pozorování tvoří právě hraboši a malí hlodavci kolem 70% jídelníčku káněte. Hnízdící pár, který vychovává v průměru dvě mláďata, jim naloví okolo 14 kilogramů kořisti.
Káně lesní je opravdu velký pomocník při likvidaci hrabošů v polích. Zejména v těch, která jsou v blízkosti lesů a remízků nebo podél silnic, kde káňata na hraboše nejraději číhají. Možná právě zde je káně nejčastěji k vidění a překvapí nás jejich rozpětí křídel – přes metr, ovšem váží pouze do jednoho kilogramu. Káně často krouží nad krajinou a je rozeznatelné mimo jiné tím, že plachtící křídla jsou mírně prohnutá nahoru, do jakéhosi otevřenějšího „U“. Ozývají se občas charakteristickým voláním, které je podobné spíše mňouknutí.
