V Pavlově se starají o ptáky popálené proudem. Jaký sloup je nejnebezpečnější?
Pracovníci Záchranné stanice Pavlov často řeší u ptáků popálením elektrickým proudem. Vloni se starali o 33 takto zraněných ptáků, letos řešili už 27 případů popálenin. Pomoci při řešení tohoto závažného problému může každý, stačí, když lidé nahlásí případy úmrtí dravců nebo jiného ptactva a upřesní danou lokalitu.
„V letošním roce jsme ve stanici přijali 27 převážně popálených dravců, nejčastěji šlo o poštolku, ve dvou případech o káně lesní, ale ošetřovali jsme i holuba domácího nebo kalouse ušatého. Ti všichni se popálili na sloupech vysokého napětí. V krajině jsou typy sloupů, které jsou velmi nebezpečné. Pokud pták na takový sloup dosedne, dojde k elektrickému výboji, který pro ptáka znamená smrt nebo trvalý handicap, který často znemožňuje návrat do volné přírody,“ vysvětluje ředitel záchranné stanice v Pavlově Zbyšek Karafiát a přidává prosbu. „Pokud víte o sloupech, kde ptactvo bohužel často nachází smrt, prosím upozorněte na konkrétní místo kolegy z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, kteří všechny údaje o nalezených ptácích shromažďují, evidují a data předávají právě energetikům."
Důležité tři údaje
Ředitel Regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč, který se této problematice dlouhodobě věnuje, dodává, že při nahlášení je nutné uvést tři základní údaje - přesnou lokalizaci, ideálně souřadnice, fotku sloupu a fotku uhynulého ptáka.
Elektrické stožáry jsou nebezpečné pro všechny druhy ptactva, závažnější je však situace v případě ohrožených nebo dokonce kriticky ohrožených druhů, jakými jsou například sokol stěhovavý, raroh velký, orlovec říční, luňák červený nebo všechny druhy orlů. Často na sloupech nebo spíše pod nimi najde smrt káně, straka, poštolka, holub, jestřáb, výr, krkavec nebo oba druhy čápů.
Úspěch ochránců přírody
Aby bylo možné co nejvíce snížit počet úrazů ptáků na linkách vysokého napětí, je důležitý terénní monitoring. Jeden takový začal po celé ČR zhruba před pěti lety s cílem vyhodnotit účinnost prvků instalovaných k ochraně ptáků na desítkách typů sloupů. Výzkum se podařilo dokončit a jeho výstupy, především metodické pokyny, které stanovují, jaký typ konstrukcí je možné při stavbách a rekonstrukcích sloupů používat, výrazně přispívají k postupnému vyřešení celé situace.
„Pro nově budovaná či rekonstruovaná vedení se dnes již používají výhradně sloupy, které jsou pro ptáky bezpečné, problémem zůstává zhruba 750 tisíc sloupů postavených v minulosti. Energetici mají pochopení, jednání dlouhodobě probíhají, je to složitější proces, ale aktuálně to vypadá, že do roku 2035 bude reálné, že problém s nebezpečným vedením vyřešíme,” pochvaluje si Václav Hlaváč a s reálným pohledem na věc zdůrazňuje, že by ekonomicky ani technicky nebylo možné po distributorech požadovat, aby situaci vyřešili do roka. Do té doby, pokud nebezpečný sloup objevíte, můžete ho pracovníkům Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky nahlásit.
„Na Vysočině je odhadem několik stovek nebezpečných sloupů. Máme od energetiků slíbeno, že pokud shromažďované údaje v konkrétní oblasti prokáží vysokou mortalitu, nejnebezpečnější sloupy zajistí přednostně,” doplňuje Václav Hlaváč.
Zajímavosti z realizovaného monitoringu z let 2015 a 2016
Monitoring ukázal, že jediným sloupem s nulovou mortalitou je typ Pařát III s bidlem. Naopak jako jednoznačně nejrizikovější se ukázaly příhradové sloupy s podpěrnými izolátory, zvláště pokud jsou použity jako sloupy rohové nebo odbočovací. Výpočtem ochránci přírody zjistili, že v roce monitoringu uhynulo na linkách vysokého napětí minimálně 117 tisíc ptáků. Nejčastější obětí bylo káně lesní (35 % z celkového počtu 1 326 objevených uhynulých ptáků).
