Jihlava vzpomene na zavražděnou Miladu Horákovou. Na radnici bude vyvěšena černá vlajka
V sobotu 27. června tomu bude 70 let, kdy byla popravena česká právnička, politička a bojovnice za práva žen Milada Horáková. Na tuto ženu, která se stala obětí komunistických politických procesů v 50. letech 20. století, zavzpomíná také krajská Jihlava.
(*25.12.1901 Praha – † 27.6.1950 Věznice Pankrác)
Česká politička, popravená během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za údajné spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Díky své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti vládnoucí komunistické straně.
Primátorka města Karolína Koubová den před sobotním výročím na radnici vyvěsí černou vlajku, u všech budov úřadu budou zároveň zveřejněny plakáty s informacemi o procesu.
„Řekněte dětem, kdo byla Milada Horáková… Nezapomeňme!“ vzkazuje jihlavská radnice na svém facebookovém profilu.
Jihlava si u stejné příležitosti ve středu 17. června připomněla 70 let od dne, kdy byli u zdi v areálu dnešní Vysoké školy polytechnické popraveni tři její obyvatelé – Karel Veselý, Jan Tuček a František Rod. Nezapomnělo se ani na osud Jaroslava Šlezingera, u jehož sochy nazvané Zaváté šlépěje se na Ústředním hřbitově Jihlava uskutečnil pietní akt.
Statutární město Jihlava si události roku 1950 připomnělo společně s Ústavem pro studium totalitních režimů, Českým svazem bojovníků za svobodu a Konfederací politických vězňů České republiky.
Na pietní akt navázala občanská iniciativa Ústavu pro studium totalitních režimů s názvem Poslední adresa. Na čtyřech domech, ze kterých byli Veselý, Rod, Tuček a Šlezinger odvedeni do vězení a odkud se už nevrátili, umístili zástupci ústavu s pomocí hostů pamětní tabulky.
Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950 a byl zinscenován jako veřejný „politický proces“ po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech. Proces měl svůj vnucený „scénář“, podle kterého se měli obžalovaní chovat, ale v některých momentech jednali obžalovaní mimo něj. Obzvláště Horáková se zcela nepoddala a místy bránila sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje.
Proces trval osm dní. Během procesu nosili příslušníci do soudní síně koše s rezolucemi lidí žádajících tresty pro obviněné. Po závěrečné řeči státních zástupců Viesky, Urválka a Ludmily Brožové Polednové byly vyneseny rozsudky: čtyři tresty smrti, čtyři tresty doživotního vězení a pět trestů od dvaceti do dvaceti osmi let.
Přestože se mnohé slavné osobnosti, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, snažili svými dopisy získat pro souzené milost, byla Milada Horáková se svými třemi kolegy 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti oběšením. Poprava byla vykonána 27. června 1950. Jak ukazují nedávné studie, Horáková byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji nechali několik minut dusit se s provazem okolo krku.
