V Jihlavě se mluvilo o úložišti jaderného odpadu. U Batelova by mohla vzniknout nová vodní nádrž
V Jihlavě se debatovalo o stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Ve středu 13. listopadu se v gotickém sále jihlavské radnice sešli odborníci na danou problematiku a společně s lidmi téměř tři hodiny diskutovali o tom, co by případná výstavba úložiště v lokalitě (Čertův) Hrádek, která je na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska, pro dotčené obyvatele znamenala.
Obyvatelé šesti dotčených obcí - jmenovitě Cejle, Dolní Cerekev, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná - se případnému vybudování úložiště aktivně brání. A zástupci těchto obcí i nadále trvají na tom, že by případná stavba hlubinného úložiště jaderného odpadu ohrozila v tomto území zdroje pitné vody. Odvolávají se na blízké evropské rozvodí.
„Dolní Cerekev, Batelov a Rohoznou kontaktovali zástupci Povodí Moravy a ministerstev životního prostředí a zemědělství s tím, že je tu možnost vybudovat nádrž Batelov, která by byla zásobou pitné vody pro Jihlavu. Společně jsme se domluvili, že tomuto záměru nebudeme stát v cestě,“ řekl na včerejším setkání Zdeněk Dvořák, starosta Dolní Cerekve. Ještě dodal, že nádrž by měla kapacitu zhruba 1,5 milionu metrů krychlových vody.
Zúžení lokalit na čtyři
Již v příštím roce by měla být vybrána čtveřice lokalit pro případné úložiště, nyní jich je devět. Na středeční debatě promluvili také zástupci Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Zmínili i vodu, i té věnují pozornost na všech devíti lokalitách. „Rozvodí různých řádů máme v každé lokalitě, takže to je charakteristika, se kterou stejně musíme počítat na všech lokalitách," podotkl Lukáš Vondrovic, vedoucí úseku přípravy úložišť radioaktivního odpadu.
Ředitelem SÚRAO je od letošního února Jan Prachař. „Dříve nám bylo vytýkáno, že neposkytujeme informace. To se snad nyní změnilo. V současné chvíli máme dostatečné množství dat a informací, abychom mohli zodpovědně a objektivně přistoupit ke snížení počtu lokalit na čtyři," uvedl Jan Prachař s tím, že finální lokalita pro úložiště by měla být vybraná do roku 2025. Se samotnou stavbou úložiště stát počítá od roku 2050. Úložiště by pak mělo fungovat od roku 2065. „V provozu by mělo být 80 až 100 let,“ dodal Vondrovic.
Téměř tříhodinovou debatu ukončil náměstek jihlavské primátorky Vít Zeman. Zástupce lokality i ostatní přítomné ujistil v tom, že toto nebyla na jihlavské půdě poslední debata. „Je to opravdu široké téma a zůstala nám řada nezodpovězených otázek,“ sdělil náměstek Vít Zeman. Jeho slova potvrdil také Luboš Kliment, pověřený právní zástupce lokality Hrádek. „Podporu nám vyjádřilo město Pelhřimov. A díky naší aktivní práci se o úložišti bude mluvit i v Poslanecké sněmovně.“
