Skládá hudbu, hraje na kytaru, zpívá, má kapelu, pracuje se dřevem, pěstuje bonsaje. Kromě toho je profesionálním hasičem na stanici v Telči. Říkáte si, že je nemožné toto všechno stíhat? Možné to opravdu je. Důkazem je Jiří Pařil alias Jurič Pařil, kterému už několik let fanoušci neřeknou jinak než zpívající hasič. Má za sebou náročný rok plný koncertování. V létě se ošklivě zranil, i tak ale řádil na pódiích. A už za pár dní dá svým fanouškům už šestý vánoční song.

Předsedkyni Parlamentu ČR Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) během návštěvy Liberce zastihla zpráva o verdiktu soudu nad bývalým členem strany Dominikem Ferim. Přečtěte si rozhovor, kde Pekarová Adamová tento verdikt komentuje. Řeč přišla i na další aktuální témata. Třeba i na to, jak se vyrovnává s "křiklouny" na sociálních sítích.

Už čtyřicet odběrů krve má na svém kontě třiačtyřicetiletá Helena Chlubnová z Havlíčkobrodska. Ta má i díky své profesi srdce na pravém místě, pracuje totiž v sociálních službách. Jak sama říká, pomáhá seniorům a handicapovaným lidem. Podle ní je to práce, která jí dává hřejivý pocit a která ji naplňuje. Podobně mluví i o svém dobrovolném dárcovství krve. Svých čtyřicet odběrů stihla za poměrně krátkou dobu – zhruba za 13 let. Kromě toho má zkušenosti s darováním plazmy a také třeba vajíček ženám, které mají problémy s otěhotněním.

Letos na konci června se v Brně již potřinácté konaly letní evropské hry handicapované mládeže Emil Open. Sportovat na nich může kdokoliv od 10 do 26 let. Svá želízka v ohni tam měla i Vysočina. Úspěšné reprezentanty tento týden ve svém sídle přijal hejtman Vítězslav Schrek, který všem předal ocenění. To si domů odnesl třeba i šestadvacetiletý plavec Daniel Skořepa z Počátek na Pelhřimovsku. Na hejtmanství do doprovázela maminka Šárka Skořepová. Daniela, který je členem jihlavského klubu SK Vodomílek, jsme po předání ocenění krátce vyzpovídali.

V Batelově na Jihlavsku se už dvacet let cvičí pro někoho možná trochu nezvyklý druh gymnastiky. Řeč je o akrobatické gymnastice, které se věnuje trenérka Nataliya Borysyuk. Sama pochází ze sportovní rodiny, jak sama říká, dětství trávila převážně v tělocvičně. Rukama jí coby trenérce akrobatické gymnastiky v ČR prošlo zhruba 250 dětí. Jak moc jsou její svěřenci úspěšní? A jak probíhala oslava 20. výročí? Nejen o tom jsme si s Nataliyou povídaly v rozhovoru.

Obsluhoval jsem anglického krále. Slavné dílo neméně slavného spisovatele Bohumila Hrabala, které asi netřeba představovat. Nedávná zkušenost studenta Erika z Jihlavy tak trochu připomíná osud číšníka Jana Dítěte ve zmíněném literárním díle. Erik Mareš, který zanedlouho ukončí první ročník svého studia na střední škole, už zazářil na mnoha prestižních soutěžích. Možná i proto byl vybrán coby hlavní obsluha nového prezidentského páru, který na konci května navštívil Vysočinu. V rozhovoru se dozvíte nejen to, co to pro šestnáctiletého středoškoláka znamenalo. Zamyslel se i nad tím, kam směřuje současná gastronomie, a také nám prozradil, jaká je jeho představa o budoucím povolání.

Bylo to jako pohádka. Tak vzpomíná na otevření hranic v devadesátých letech minulého století Luděk Rux z Telče. Stihl už procestovat pětašedesát zemí po celém světě, naposledy to byla třeba Saúdská Arábie nebo Indie. Poznal nejrůznější lidi a kultury, domů si přivezl nespočet zajímavých zážitků. I tak mu chybí jedno místo, které už zůstane nesplněným snem. Více se dozvíte v rozhovoru.

Zapisoval jsem často bezprostředně – v noci, za svítání. Bylo to mé volání. Tak vysočinský básník a spisovatel Miloš Doležal popisuje vznik knihy Jana bude brzy sbírat lipový květ, kterou napsal krátce po manželčině náhlé smrti. Básnické dílo zaujalo natolik, že za něj autor nedávno získal prestižní cenu Magnesia Litera. V rozhovoru se dočtete nejen o tomto počinu, ale i o dalších autorových knihách a třeba i o setkáních se zajímavými lidmi z Vysočiny.

Osmáci ze Základní školy T. G. Masaryka v Třebíči mají mezi sebou spolužáka z Ukrajiny. Jmenuje se Mykyta Zadesenets. Je nadaný na jazyky, což ostatně dokázal ve školním kole olympiády v českém jazyce, kde skončil na třetím místě. Jak mezi spolužáky Mykyta zapadl? Co mu na češtině přijde nejtěžší? A jak vidí svou budoucnost? Nejen o tom jsme si s jazykově nadaným osmákem Mykytou.

V loňském roce, konkrétně 1. dubna, v Jihlavě začala fungovat adiktologická ambulance. Jejími klienty jsou lidé, kteří mají různé typy a stupně závislosti a jejich blízké osoby. Nejčastěji službu využívají klienti, kteří mají problémy s užíváním alkoholu. Jak se službě daří? Jaký byl první „testovací“ rok? A jaké plány terapeuti mají na ten další rok? Nejen to se dozvíte v rozhovoru hned se třemi adiktology jihlavské ambulance.