Petr Lukáš

I houby dokážou občas zvláštně narůst. Tento hřib vypadá jako kdyby měl zadnici. Takže nadpis spíše berte s nadsázkou :-)

Nejedlý hřib, který kvůli hořkosti zkazí celý pokrm. Ovšem barva klobouku a žluté póry tohoto záškodníka prozradí.

Klouzek sličný je jedlá a veřejně známá houba, kterou najdeme vždy pod modříny, se kterými tvoří mykorhizu.

I když se příroda po deštích probouzí, tak stále to není úplně ono. Člověk musí být rád i za štítovku černolemou. Jedlá houba nevalné kvality

Při procházce kolem Černé Nisy potěšila vzácná kyjanka purpurová, která roste na podmáčených místech pod smrky ve vyšších polohách.

V lesíku poblíž sídliště se mi podařilo najít sírovec žlutooranžový. Je vidět, že tato houba už je starší, ale pokud je mladá a měkká, dá se i konzumovat.

V jednom zdejším lesíku se mi podařilo najít hlívu plicní, která je jedlá a také má léčivé účinky.

Po práci se občas projdu na sídlišti a dnes se na mě usmálo štěstí v podobě vzácnější houby, které se jmenuje chřapáč Quéletův.

Ačkoliv v Liberci není moc vhodných lokalit, kde by se tento vzácnější chřapáč mohl vyskytnout(borovice na vápencovém podkladě), přeci jen na okraji Liberce taková oblast existuje a dá se tam i tato houba najít.

Na sídlišti se dá najít ledacos, o tom jsem se již přesvědčil. Nicméně najít májovky prakticky na autobusové zastávce. To se mi ještě nestalo, píše v blogu liberecký houbař Petr Lukáš.