Na YouTube má přezdívku Tankista a profesí je skutečně profesionální voják. Nejezdí ovšem v těžkém obrněnci, jméno na videoserveru vychází z časů, kdy se věnoval tvorbě spojené s počítačovou hrou World of Tanks. Od té doby se Ondřej Havlíček ve svých aktivitách na sociálních sítích posunul a věnuje se zejména autentickému představování jednotek, útvarů či skupin, jejichž práce je spojená se zajišťováním bezpečnosti obyvatel. Pro své diváky se tak třeba nechal zavřít na Mírově či podstoupil mimořádně těžké výzvy u policejní zásahové jednotky.

Počet tatérských salonů by se dal ještě před patnácti lety spočítat i ve větším městě na prstech jedné ruky. Dnes jsou jich tam stovky. Trh se zkrátka přehltil a zkušení tatéři nemají už tolik zákazníků jako dřív. Co za tím stojí a jak se změnil přístup lidí ke kérkám? O tom jsme si povídali s tatérem Michalem Urbanem, který je známý jako Dodáč z Wild Lines Tattoo.

Počasí. Téma, které nikdy nezklame a můžeme o něm mluvit asi s kýmkoliv, třeba i s někým, koho vidíme poprvé v životě. Zároveň je to něco, na co hodně často nadáváme. Buď je moc teplo, moc zima, moc sucho nebo pořád jen prší. O počasí jsem si povídala s naším dalším (Ne)obyčejným, kterým je dobrovolný pozorovatel počasí Petr Janoušek z Jihlavy. O něm se mimo jiné dozvíte, že na počasí nikdy nenadává.

V Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku bydlí Tereza Novotná, která je maminkou téměř tříletého syna Michaelka. Narodil se v 38. týdnu těhotenství. Po jeho příchodu na svět to vypadalo, že jde o zdravého chlapečka. Tato idyla ale vydržela jen pár hodin. Tereza se čtyři hodiny po porodu dozvěděla krutou zprávu – Míša má poškozený mozek a zřejmě se ani nedožije rána. Tento kritický scénář ale nenastal. Dnes jsou Míšovi tři roky. Má několik závažných diagnóz, péče o něj je nepřetržitá a velmi náročná, přesto všechno dělá Míša mamince radost. Tereza Novotná, která je velkou bojovnicí stejně jako Míša, je naší další (Ne)obyčejnou.

V České republice je zhruba 350 tisíc registrovaných rybářů. A to už je dost silná komunita. Řadu rybářů, a to velmi úspěšných, má i Vysočina. Potažmo klub Rybolovná technika Jihlava, který se věnuje, jak už název napovídá, asi méně známému sportu zvaném rybolovná technika. Jedním z úspěšných trenérů a stále i závodníků je čtyřiačtyřicetiletý Karel Kobliha. Rodilý Jihlavák, který, jak sám říká, dětství trávil Na Slunci kolem Staré plovárny. A tento úspěšný rybář je naším dalším (Ne)obyčejným.

V Kraji Vysočina umí jen málokdo hrát na dudy. Jednou ze tří dudaček v kraji je Valentýna Křížová z Pelhřimova, která se hudbě věnuje od malička. Na dudy ale hraje teprve 10 let. Jak sama říká, i přes bohaté hudební základy byly začátky těžké. Dnes podle not na dudy zahraje prakticky cokoliv a svá vystoupení prokládá mluveným slovem. Kromě hudby má totiž v jejím životě důležité a pevné místo i lidový folklór. A o něm ráda vypráví dětem i dospělým. Přečtěte si povídání s dudačkou Valentýnou Křížovou, naší další postavou v pravidelném seriálu (Ne)obyčejní, která nepohrne ani hip-hopem.

Dost možná ho v ulicích Jihlavy pravidelně vídáte. Má na sobě uniformu a problémová místa krajského města má skutečně v merku. A aby problémová nebyla, o to se asistent prevence kriminality David Drevňák aktivně snaží každý den. Kromě toho koordinuje volnočasové aktivity ve spolku AV-Amari Vysočina, který pracuje nejen s romskou mládeží. Za svoji soustavnou činnost obdržel zpočátku října Cenu Rady města Jihlavy. I proto je dalším (Ne)obyčejným v pravidelné rubrice Jihlavské Drbny.  

K Vánocům neodmyslitelně patří vůně skořice, hřebíčku a medu. To všechno jsou důležité suroviny pro tolik oblíbené perníčky. Ty ale řada lidí peče třeba i na Velikonoce, poslední dobou bývají i součástí svatební hostiny. Ten správný perníček by měl být i hezky nazdobený. A to skvěle ovládají dvě sestry z Brtnice na Jihlavsku, které se pečení a malování medového pečiva věnují už od dětství. Před několika měsíci ale svůj „perníčkový“ byznys rozjely naplno. Jejich výtvory zdobí sociální sítě a na pekařky, které vystupují pod profilem Perníček z Brtnice, se teď neobrací jen kamarádi, ale i neznámí zákazníci. V dalším díle našeho pravidelného seriálu (Ne)obyčejní jsem si povídala se sestrami Špejtkovými – Adélou a Markétou.

Na konci srpna se uskutečnilo celorepublikové finále soutěže Anděl mezi zdravotníky. Vítězkou se stala zdravotní sestra Jana Hladíková, která pracuje v třebíčské nemocnici. Konkrétně ji mohou znát pacienti ze společné interní a neurologické JIP v Nemocnici Třebíč a oddělení následné intenzivní péče v Nemocnici Mostiště. Mimo to se pohybuje mezi hokejisty ve Velkém Meziříčí, kde bydlí. S Janou, která je naší další (Ne)obyčejnou, jsme si povídali nejen o soutěži. Řeč přišla třeba i na období, které by nejraději vymazala ze svého života. Před pěti lety měla Jana nádor na mozku a v důsledku toho oslepla na jedno oko.

Lidé mají různé koníčky. Někdo rád čte, někdo rybaří, někdo běhá maratony. Třeba Lukáše Křenka z Jihlavy baví humor, zejména ten kreslený. A to natolik, že vtipy dokonce sám kreslí. Na kontě jich má více než čtyři stovky.