Jihlava má Poesiomat. Investice stejně důležitá jako stadion, glosuje Jiří Havelka
Jihlava má od dnešního dopoledne svůj první Poesiomat. Nachází se v blízkosti městské knihovny v Hluboké ulici a je součástí nové hudební stezky. Má kliku a po zatočení zpívá a vypráví o místě, kde zrovna stojí.
Poesiomat byl uveden slavnostně do provozu dnes v 11 hodin. „Vždy si s Martinem Šedou, se kterým Poesiomaty děláme, říkáme, že na každém náměstí je kostel, škola, spořitelna, tak doufáme, že jednou tou důležitou věcí, když někdo přijede někam do města, bude i Poesiomat,“ poznamenal zakladatel spolku Piána na ulici Ondřej Kobza. Právě tento spolek Poesiomaty umisťuje od roku 2015 do ulic českých i zahraničních měst.
Je dobře, že takové počiny jsou nejen v Praze, ale že je jejich autoři zavádí celorepublikově.
Jak dodal, tvar Poesiomatu je hodně univerzální. „Vznikal tak nějak náhodou, protože první Poesiomat měl být na Karlově náměstí v Praze, a měl to být fór, že v podzemí se odehrává život, a on nějak vyplyne nahoru. Zjistili jsme, že ten tvar je univerzální snad všude. Třeba tady u vás je to spojené s podzemím.“
Navázal na něj Martin Šeda s tím, že jde o „jihlavskou trubku od Jihlaváků pro Jihlaváky“. „Základní dramaturgický motiv jsou hudební tradice Jihlavy, takže je tam ve dvou stopách samozřejmě Mahler, dále velký jihlavský patriot Martin Stránský, který je mimochodem z Poesiomatu nadšený, tam namluvil příběh Gustava Mahlera. Dále je tam záznam klavírní hry Gustava Mahlera z roku 1905, kdy ještě neexistovalo žádné nahrávací zařízení,“ nalákal Martin Šeda.
Pio Squad, XII. století nebo Lukáš Krpálek
Upozornil i na současné umělce, kteří se zapojili – třeba jihlavští Pio Squad a XIII. století. Dodal, že je možná překvapivé, že Jihlava má velkou i básnickou tradici. Z Poesiomatu mohou lidé slyšet mluvit i žáky jihlavské ZUŠ, a to vyprávěné pověsti o Jihlavě, dále tam je k poslechnutí záznam z inscenace jihlavského Horáckého divadla Dukla či záznam vítězného zápasu olympijského vítěze Lukáše Krpálka doplněný o jeho komentář.
Další rodák z Jihlavy - režisér Jiří Havelka - v Poesiomatu čte autentickou esej Evžena Plocka sepsanou po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
„Jsem moc rád, že v Jihlavě něco takového je, protože Jihlava se nyní zásadně mění. Jsem rád, že kromě těch všech velkých investičních akcí a oprav, které jsou hodně vidět, jsou tu i takové drobnější prvky, které vždy dotváří atmosféru místa. Věřím, že to pro Jihlavu bude přínosem,“ poznamenal během dnešního slavnostního uvedení do provozu primátor města Petr Ryška (ODS a KDU-ČSL).
Ředitelka Brány Jihlavy Soňa Krátká poznamenala, že výběr toho, co Poesiomat nabízí, není konečný a repertoár nahrávek se může měnit. „Takže až se nám toto okouká, oposlouchá, tak to nějakým způsobem vyměníme,“ ujistila Soňa Krátká.
Prostor k vyjádření dnes dopoledne dostal i zmíněný rodák z Jihlavy, který je součástí Poesiomatu, režisér Jiří Havelka. „Myslím, že investice do Poesiomatu je stejně důležitá jako hokejový stadion,“ glosoval Jiří Havelka. „Ale opravdu, i tím rozměrem, i když finančně to bylo asi levnější,“ dodal s úsměvem s tím, že je dobře, že takové počiny jsou nejen v Praze, ale že je jejich autoři zavádí celorepublikově.
O první zatočení klikou se postaral primátor Ryška. Po několika otočkách se jako první ozvala zmíněná pověst o Jihlavě v podání žáků místní ZUŠ. „Poesiomat mluví tak dlouho, dokud se nevybije. A pak zase zatočíte klikou a jede to dál. Důležité je, aby se rozsvítilo červené světýlko a začne mluvit, do té doby musíte točit. Je to takový flašinet, a tím pádem nepotřebuje připojení k elektřině,“ dodal Šeda. Poesiomat vydrží mluvit nebo hrát tři až pět minut, záleží na tom, zda jde o mluvený text nebo o píseň.
V rámci ČR je instalováno už kolem devadesáti Poesiomatů. „Konkrétně na Vysočině teď chystáme osm míst, třeba v Telči. Poesiomaty už máme v Humpolci či v Novém Městě na Moravě,“ řekl k Vysočině Ondřej Kobza.
