UNESCO se před 20 lety rozrostlo o dvě památky z Třebíče. Na seznam se zapsala bazilika a židovská čtvrť

Za zmíněné období se v židovském městě podařilo opravit mnoho domů, teď se pracuje na bývalém židovském divadle nebo rabínském domě.

„Je zvláštní, že se tady, alespoň z mého pohledu, který ve vedení města sdílíme, nepodařilo vybudovat dostatečnou a kvalitativně odpovídající infrastrukturu ubytování a možná i gastronomie, to je tady jen sem tam nějaká vlaštovka," řekl Pavel Janata.

Když se na začátku 90. let minulého století začaly ulice někdejšího židovského města opravovat, byl Janata tajemníkem městského úřadu, později byl i starostou města. Plány na to, že by komunistický režim chystal demolici celé čtvrti, nikdy neviděl. „Ale rozhodně pro čtvrť neexistovala žádná dobrá perspektiva, nebylo to místo, do kterého by se investovalo. Byla to zchátralá šedivá chudinská čtvrť, byť nic takového za socialismu oficiálně neexistovalo," řekl Janata.

Změnu podle něho přinesla na začátku 90. let iniciativa tehdejšího starosty Pavla Heřmana a půjčka z USA. „Vycítil a pochopil, že je tam doslova skrytý poklad," řekl Janata. Z půjčených peněz se ve čtvrti opravil vodovod a kanalizace, nově se zavedl plyn a telefonní linky, ulice pokryla historizující dlažba. Cílem bylo motivovat obyvatele a podnikatele, aby ve čtvrti opravovali a kupovali nemovitosti, což se podle Janaty podařilo.

Do vlastních nemovitostí v židovském městě investovala i Třebíč, tovární budovu přestavěla na byty, opravila a zpřístupnila Dům Seligmanna Bauera nebo Zadní synagogu, kterou ale dál poškozuje vlhkost, proto se připravuje její další úprava.

Třebíč podle Janaty neopravovala židovskou čtvrť od začátku s myšlenkou, že by mohla být mezi nejvýznamnějšími světovými památkami. Prvotní myšlenka na zápis mezi památky UNESCO podle něho vzešla od tehdejšího pracovníka ministerstva kultury Michala Beneše, který vyzdvihl v podstatě nekonfliktní soužití židovské společnosti s křesťanskou většinou v Třebíči. Na seznam UNESCO se tak v roce 2003 dostala vedle židovských památek i nedaleká bazilika svatého Prokopa a její okolí dnešního zámku, dříve kláštera.

Nejnáročnější pro současné fungování památek, zejména židovské čtvrti, je podle Janaty vyvážit zájmy obyvatel, turistů a podnikatelů. Třecí plochou je zejména omezená možnost vjezdu aut do lokality. Ulice bez aut jsou atraktivnější pro oko turistů, místním ale snižují možnosti parkování v blízkosti bydliště.

Mimořádně dochovaná židovská čtvrť 

Židovská čtvrť se podle památkářů začala rozvíjet v druhé polovině 16. století. Je mimořádně dochovaná, z původních 108 domů bylo zbořeno jen pět. V polovině 19. století v ní vznikla samospráva nazvaná Židovská obec v Třebíči. Právně tato obec zanikla sloučením s Třebíčí v roce 1931.

Podle informací telčského pracoviště Národního památkového ústavu byla čtvrť určená k demolici už v 60. letech minulého století, proto nebyly povolené opravy a modernizace, což paradoxně přispělo k dochování původní podoby. Od roku 1990 je čtvrť součástí městské památkové zóny. Individuální památkovou ochranu v ní má 27 domů a kondominií, židovská škola, bývalá nemocnice, tovární komplex koželužny, dvě synagogy a hřbitov.

Židovské město v Třebíči se nachází v části zvané Zámostí, té se také často říká Židy. Zámostí se rozkládá na ploše zhruba šesti hektarů, samotné židovské město má rozlohu zhruba 4,3 hektarů.

Vlastní číselná řada domů 

Jako část města má samostatnou číselnou řadu domů. V části obce žije 327 obyvatel. Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO. V roce 2019 byly v Zámostí umístěny nové kameny zmizelých.

Bazilika měla původně jiného patrona 

Bazilika svatého Prokopa je římskokatolický farní kostel farnosti Třebíč-zámek. Tento románsko-gotický kostel byl vybudován na místě původní mariánské kaple při třebíčském benediktinském klášteře přibližně v letech 1240 až 1280. Jako součást objektu „kláštera s kostelem sv. Prokopa“ se stal roku 2002 národní kulturní památkou a o rok později se společně s židovskou čtvrtí dostal na Seznam světového dědictví UNESCO. Původním patrociniem baziliky bylo Nanebevzetí Panny Marie. Svatý Prokop se stal patronem baziliky v roce, kdy se připomínalo pětisté výročí jeho svatořečení, tedy roku 1704.

Turisté v bazilice 

Informační centrum v Zadní synagoze navštíví ročně okolo 40 tisíc lidí. Loňská návštěvnost byla podle informací Městského kulturního střediska Třebíč okolo 36 tisíc lidí. Baziliku si loni prohlédlo asi 30 tisíc turistů.