Neoprávněný odběr energie vás může přijít na tisíce korun. Dá se mu však bezpečně předejít

Systém měření a následného odečtu spotřeby elektřiny je upraven a řídí se Energetickým zákonem č. 458/2000 Sb. Zde jsou jasně stanovena práva a povinnosti provozovatelů přenosové nebo distribuční soustavy. Stejně pamatuje zákon i na spotřebitele.

Podle vedoucího právního oddělení dTestu Lukáše Zeleného jste na základě energetického zákona neoprávněným odběratelem i za předpokladu, že má vaše měřící zařízení porušenou plombu. „I když máte smlouvu řádně uzavřenou a za energii poctivě platíte, může se stát, že se nevědomě neoprávněného odběru dopustíte, pokud bude měřící zařízení poškozené, a to i bez vašeho zavinění. Za stav měřícího zařízení odpovídá totiž odběratel bez ohledu na skutečnost, jak k poškození došlo. Platí to i v situaci, kdy je měřící zařízení na veřejně přístupném místě a může jej poškodit kdokoli,“ vysvětluje.

To však vyvrací tiskový mluvčí skupiny E.ON Vladimír Vácha. „Poukázal bych na uvedený §49 Energetického zákona č. 458/2000 Sb. Naopak je zde uvedeno, že povinnost zajištění jednotlivých částí proti neoprávněné manipulaci leží na bedrech provozovatele distribuční soustavy. Samozřejmě, že tím, že musí být měřící zařízení zpřístupněno, nelze stoprocentně zamezit poškození cizím zaviněním. Ale v takovém případě má možnost zákazník tuto skutečnost reklamovat. Rozhodně z toho nevyplývá, že za poškození je automaticky odpovědný zákazník,“ říká.

Pokud je vám však neoprávněný odběr elektřiny a plynu prokázán, můžete se dopustit i přestupku, za který se v praxi ukládá pokuta v řádech tisíců korun až do výše 100 tisíc korun. V málo případech může jít až o krádež dle trestního zákoníku, za což by hrozilo odnětí svobody na dva roky. Dodavatel energie vás může i „odstřihnout“ od zdroje, případně požadovat peněžitou náhradu.

„Doporučujeme zákazníkům, aby měli měřící zařízení pod pravidelným dohledem (pravidelná kontrola stavu) a při sebemenším podezření na nějakou neodbornou manipulaci kontaktovali naši společnost,“ radí Vácha, jak předejít možným komplikacím. 

Jinak je odběratel povinen nahradit dodavateli škodu za neoprávněně odebranou energii a uhradit mu náklady spojené se zjištěním nelegálního odběru. Pokud se zjistit nedá a nedojde ke vzájemné dohodě, určuje se výše náhrady podle zvláštních vyhlášek. „Dodavatel tak může při výpočtu náhrady vycházet ze spotřeby spotřebičů instalovaných v místě odběru, ale vyhlášky umožňují dodavateli stanovit náhradu i na základě maximálně technicky možného odběru, který může být až jedenáctinásobně vyšší než běžná reálná spotřeba,“ upozorňuje Lukáš Zelený.

Proto Vladimír Vácha ze skupiny E.ON nabízí jedno z možných řešení. Energetický zákon totiž umožňuje instalaci vlastního kontrolního měřícího zařízení, které může zákazníkovi případně pomoci při dokazování výše způsobené škody. Energetický regulační úřad přesto zmiňuje, že dodavatelé někdy účelově využívají náhradní výpočet dle vyhlášek místo skutečného zjištění, aby náhradu maximalizovali. „Opět záleží na konkrétním případu a posouzení důkazních břemen v těchto případech. Pokud důkazy chybí, tak samozřejmě nezbyde nic jiného, než náhradní výpočet použít,“ dodává Vácha.

Ústavní soud nedávno rozhodl, že záleží jen na soudu, zda a jak vyčíslí výši náhrady. Pro výpočet nemusí nutně použít vyhlášky, ale lze například vzít v potaz předchozí historii spotřeby energie. Tomu všemu však může spotřebitel předejít, pokud si bude hlídat smluvní vztahy vůči dodavateli. A když bude pravidelně sledovat své měřící zařízení, zda není poškozeno. V případě pronájmu bytu či domu je lepší převést energie na nájemníka, následky byste jinak nesli vy.