Falešní bankéři obrali důvěřivé lidi o bezmála 200 milionů korun, call centrum měli podvodníci na Ukrajině

Na rozkrytí případu pracovali policisté z Vysočiny, kteří první oznámení o falešném bankéři obdrželi v březnu 2021. Tehdy pachatel dostal z poškozeného více než půl milionu korun. „Podařilo se ustanovit český bankovní účet, na který byly tyto peníze převedeny, a následně tyto peníze v Jihlavě vybral cizí státní příslušník. Operativním šetřením jsme zjistili vazby na tuto osobu. Jednalo se o státního příslušníka Ukrajiny, který žije dlouhodobě v České republice v Plzeňském kraji. Právě tento cizinec peníze, vybrané v Jihlavě, převzal,“ vysvětluje Pavel Peňáz, náměstek ředitele pro službu kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie kraje Vysočina.

Vyšetřovatelé si rychle dali dohromady, že tento případ vykazuje hodně podobností s dalšími podvody. Stopy je následně zavedly na Vysočinu i dál na Ukrajinu, kde měli podvodníci své call centrum. „Proto jsme zažádali o vytvoření společného vyšetřovacího týmu s vyšetřovacími orgány ukrajinské policie. Vytvoření týmu a jeho činnost probíhala ve spolupráci a pod koordinací národní jednotky Europolu a Eurojustu,“ doplnil Peňáz.

Pacahtelé působili podle něj velmi důvěryhodně. Vydávali se mimo jiné za pracovníky České spořitelny. Obětem tvrdili, že jejich účet je ohrožen, je nutné z něho peníze vybrat a vložit či rovnou převést na "bezpečný" účet. Protože banky dokázaly takové účty blokovat, přešli podvodníci na využívání vkladů peněz do bitcoinmatů.

Podvodníci se vydávali i za policisty 

Do svého scénáře se neštítili zapojit i falešné kriminalisty, kteří podvedené ujišťovali, že ohrožením jejich bankovního účtu už se policie zabývá. Zároveň je přesvědčovali, že kvůli utajení vyšetřování je nutné, aby o všem pomlčeli. Neměli se svěřovat ani nikomu z rodiny.

V rámci vyšetřování policie objasnila 803 dílčích skutků. Skupinu, která podle policie za podvody stála, již policisté zadrželi. Zároveň udělali několik domovních prohlídek v České republice a na Ukrajině v oblasti města Dnipro. Zadržení na Ukrajině se bránili vydání do ČR i tím, že žádali o azyl na Ukrajině, i když Dnipro leží asi 200 kilometrů od válečné zóny rusko-ukrajinského konfliktu. Do ČR bylo prvních pět lidí vydáno 25. září, šestý až 4. října. Na Ukrajině bylo zadrženo pět občanů ČR a jeden občan Běloruska. Všichni obvinění, kterým je od 18 do 29 let, jsou ve vazbě a hrozí jim až 12 let vězení. Někteří z nich mají za sebou bohatou trestní minulost jako je třeba padělání dokladů, neplacení výživného nebo obchod s drogami.