Jihlava má dvě desítky krytů civilní obrany. Pro veřejnost je určený největší úkryt pod Priorem
9310. To je aktuální kapacita stálých krytů civilní obrany, které by v případě potřeby poskytly útočiště lidem na Vysočině. Co se týče celé České republiky, nejvíce krytů je v Praze, zhruba pro 116 tisíc lidí, naopak nejmenší kapacitu by poskytly kryty v Libereckém kraji – pouze 370 lidem. Redakce Jihlavské Drbny se prostřednictvím unikátní mapy zaměřila na to, jak jsou na tom kryty v Jihlavě i v dalších okresních městech Vysočiny.
Jak je na tom Jihlava?
V Jihlavě se nachází devatenáct stálých úkrytů, přičemž největší je úkryt v areálu jihlavské nemocnice, pod Priorem na Masarykově náměstí a také v areálu Jihlavanu ve Znojemské ulici. Tyto kryty mají shodnou kapacitu 600 osob, ten v nemocnici je určený pro pacienty a zaměstnance, pod Priorem pro širokou veřejnost a v areálu Jihlavanu také pro zaměstnance.
Kapacitu 300 lidí má úkryt v průmyslovém areálu v Humpolecké ulici, dvě stovky lidí by se vešly do úkrytu v areálu jihlavské polikliniky, 150 pak třeba do krytu v jihlavském DKO, tři kryty se stejnou kapacitou jsou v Pávovské ulici. Jeden z krytů se nachází třeba i v Horním Kosově, je určený pro 50 zaměstnanců.
Další města na Vysočině
Dohromady pět krytů má Havlíčkův Brod. Dva největší jsou v ulici V Sadech a poskytly by azyl 600 žákům. Čtrnáct krytů nabízí Žďár nad Sázavou, největší má kapacitu 300 lidí. Pelhřimov a Třebíč podle interaktivní mapy nemá žádný kryt civilní obrany.
Jeden z největších krytů pro 600 lidí se nachází na Masarykově náměstí v Jihlavě v objektu Prioru, foto: HZS ČR
Stálé úkryty byly budovány po druhé světové válce, zejména v době „studené války“, pro účely ochrany před útokem za použití zbraněmi hromadného ničení.
„Stálé úkryty nebyly budovány rovnoměrně na celém území České republiky, ale na vybraných místech strategického významu, případně ve vybraných podnicích na základě provedených analýz a stanovených kritérií. Od 90. let, kdy stát přestal výstavbu a údržbu stálých úkrytů financovat, jejich počet trvale klesá. Nicméně i vyřazené stálé úkryty jsou nadále evidovány, aby mohly být po provedení nezbytných úprav v případě potřeby využity jako improvizované úkryty, bude-li to jejich technický stav dovolovat,“ informoval Hasičský záchranný sbor ČR na svém webu.
Prostory stálého úkrytu se dělí na:
- Vstupní prostory sloužící jako dekontaminační prostor. Každý úkryt musí mít minimálně jeden vchod a jeden východ, popř. nouzový výlez.
- Hlavní prostory jsou určeny pro ukrývané osoby. Pro ukrývané osoby jsou normou stanovené nejmenší plochy, např. dospělá osoba musí mít k dispozici min. 0,7 m2 podlahové plochy; děti do 7 let věku, těhotné a kojící ženy musí mít k dispozici min 1 m2 podlahové plochy.
- Pomocné prostory, například strojovnu filtroventilačního zařízení, strojovnu s náhradním zdrojem el.ektrické energie, sklad pohonných hmot a maziv, místnost vodního hospodářství, prostor pro sociální zařízení
A jak poznat, že by měl člověk vyhledat nějaký nejbližší úkryt? Pokud člověk uslyší signál všeobecné výstrahy, měl by se podle ředitele odborné ochrany obyvatelstva a krizového řízení HZS ČR Miroslava Lukeše schovat do nejbližší budovy. „Informace můžou přijít od velitele zásahu, který je na místě. Případně cestou výstražné SMS zprávy, kterou vysílá operační středisko hasičů, nebo z televize a rádia,“ dodal Miroslav Lukeš pro Českou televizi.
Sklep nebo úkryt by měl člověk vyhledat v případě vojenského konfliktu. „Ministerstvo obrany předem určí vlastníkům těch úkrytů, aby je zprovoznili,“ doplnil Lukeš.
