Jihlava v rámci ČR poskočila v žebříčku kvality života. Z měst na Vysočině je na tom nejlépe Pelhřimov
Aktuální data společnosti Obce v datech, s.r.o., ukazují, že se Jihlava mezi všemi městy v rámci takzvaného indexu kvality života dostala ze 40. místo na 25. místo. V rámci Kraje Vysočina skončila mezi pěti okresními městy na třetím místě.
Celkové desáté místo patří Pelhřimovu, okresní Havlíčkův Brod je sedmnáctý. Žďár nad Sázavou obsadil 56. a Třebíč 92. místo v republice. „Zveřejněné výsledky mě potěšily. Je to pro Jihlavu úspěch, protože toto srovnání považujeme za relevantní s velkou vypovídací hodnotou. Kvalita života je měřena pomocí indexů, které mají vliv na spokojený a šťastný život člověka,“ chválí statistiku Jihlavy primátor Petr Ryška. Kvalita života je podle jeho slov porovnávána v 205 obcích s rozšířenou působností a v Praze.
Stanovení indexů je založeno na přístupech OECD a OSN k porovnávání kvality života a přesných statistických nástrojích. „Data pro porovnání jsou získávána automatizovaným robotickým vytěžováním dat veřejných institucí a různých dalších subjektů, jako například Český statistický úřad, CERMAT, Ministerstvo školství, Úřad práce, Cenová mapa a další," vysvětlil mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk.
Zpracovatelská společnost rozdělila indexy do tří základních oblastí: zdraví a životní prostředí, materiální zabezpečení a vzdělání a vztahy a služby. Pro šťastný a spokojený život je nezbytné, aby tyto oblasti byly navzájem v určité rovnováze, protože pokud byť jen v jediné trpíme nějakým nedostatkem, výrazně to poznamená naši celkovou spokojenost v životě.
Dobrá vypovídající hodnota
„Přestože obec, ve které žijeme, nám sama od sebe nemůže zajistit šťastný, bezstarostný a bohatý život, může se pokusit utvářet podmínky, které nám k naplnění všech těchto nezbytných potřeb pomohou. Při konstrukci celkového skóre kvality života v obci jsme si tuto skutečnost uvědomovali, a proto jsme pečlivě vybírali ukazatele, které objektivně zachycují stav v obci a mají dobrou vypovídající hodnotu,“ popisuje přístup ke sběru dat a údajů Jan Havránek, jednatel Obce v datech.
