Uplynulo 375 let od narození misionáře z Jihlavy Augustina Strobacha. Byl umučen v Tichomoří
V pátek 12. března jsme si připomněli 375. výročí narození misionáře Augustina Strobacha, který má kořeny v Jihlavě. Že vám jeho jméno nic neříká? Pak vás bude zajímat výčet nejdůležitějších informací, které jsou spjaty s životem tohoto významného misionáře, který během šíření víry procestoval kus světa.
Rodná adresa? Matky Boží 19, Jihlava
Misionář Augustin Strobach se narodil v jihlavské měšťanské rodině rodičům Janovi a Markétě 12. března 1646 v domě na nynější adrese Matky Boží 19.Po svém biřmování získal jméno Aloysius. Augustin Strobach svá studentská léta strávil v Jihlavě, poté se přesunul na Moravu na olomouckou univerzitu, kde se věnoval studiu filozofie a teologie. Ve svých 21 letech, konkrétně 14. října 1667, byl přijat do řádu Tovaryšstva Ježíšova.
Poté se věnoval vyučování na jezuitských školách ve Znojmě, Hlohově, Litoměřicích a Uherském Hradišti. Od počátku jeho řeholní dráhy mu byl vzorem patron všech jezuitských misionářů sv. František Xaverský.
Misionář z Jihlavy podnikal zahraniční misijní cesty, a to z Itálie do Španělska, do Mexika, na Filipíny a nakonec na Mariánské ostrovy.
Popsal spory mezi kolonisty a domorodci
„Mariany“ byly španělskou kolonií a jeho domorodí obyvatelé byli předobrazem osvícenského narativu o „ušlechtilém divochovi“. Augustin Strobach popisoval ve svých listech domů místní poměry, přičemž především zdůrazňoval zcela jiný hodnotový systém, než jaký měli Evropadné. Hlavně se jednalo o nezkaženost ve vztahu k cenným kovům, když: „… stříbro, zlato a drahokamy a tudíž není zde nenasytné lakoty, o níž vůbec žádný obyvatel Mariánských ostrovů nic neví.“
Jak je známo, Strobach měl dobrý pozorovací talent, byl ochotným sběratelem poznatků, místních zvyků, zpráv o fauně a flóře i způsobech vlády Španělů. Zachytil i narůstající rozpory mezi kolonisty a domorodci, když vyprávěl o zneužívání místních obyvatel a jejich štědrosti. Rozpory mezi domácími Mariaňany a Španěly pak vyústily v povstání kmene Čamorů, při němž Strobach zemřel 27. srpna 1684 mučednickou smrtí.
Mučednická smrt jako příklad pro ostatní
Ta měla být příkladem pro další misionáře. Kvůli tomu byly Strobachovy ostatky poslány do Prahy. V roce 1702 pak došlo k přemístění a jeho kosti byly uloženy v sakristii kostela sv. Ignáce v Jihlavě. Po zrušení jezuitského řádu v habsburské monarchii v roce 1773 se relikvie ocitly na Svaté Hoře u Příbrami a při 200. výročí umučení Strobacha byly opět přeneseny do jihlavského svatostánku. Takto se zakončila Strobachova posmrtná cesta. Jistým specifikem u tohoto misionáře a je i to, že se zachovalo i jeho vyobrazení, což je nezvyklé.
