DRBNA HISTORIČKA: Po stopách pohnutých osudů jihlavských synagog
První jihlavská synagoga stávala údajně na křižovatce Židovské ulici s ulicí Mrštíkovou. Byla postavena v polovině 14. století, kdy v Jihlavě vznikla početná židovská komunita. Pod záminkou podpory husitů byli Židé v roce 1426 vyhnáni. Synagoga byla používána jako špitál a později jako kaple. V 16. století vyhořela a byla zbořena.
Obnovená židovská komunita v Jihlavě nejprve užívala modlitebny v soukromých domech. Na novu synagogu si ŽNO (Židovská náboženská obec) musela počkat až do roku 1863. Monumentální budova podle projektu stavitelů E. Rathauského a A. Theuerera byla postavena v tehdy módním románsko-maurském slohu. Několikrát byla renovována, postupně získala plynové a později elektrické osvětlení.
30. března 1939, asi dvě hodiny po půlnoci, byla synagoga vypálena nacisty. K bohoslužebným účelům poté ještě nějakou dobu sloužil nadační dům v Benešově (tehdy Schillerstrasse) ulici č. 30. ŽNO v Jihlavě za války zanikla a nebyla zde obnovena.
Na místě vypálené synagogy byl na počátku 21. století vybudován malý památník a dnes zde můžeme vidět i odhalené základy zaniklé stavby, které obklopuje park Gustava Mahlera.
