Lidé v domovech důchodců na Vysočině berou zbytečně moc léků. Užívají hlavně antidepresiva
Mnozí lidé v domovech pro seniory na Vysočině berou zbytečně mnoho léků, nebo je berou ve zbytečně vysokých dávkách. Ve velké míře užívají hlavně antidepresiva, naopak jim chybějí vitaminy. Ukazují to výsledky projektu SENIOR sledujícího medikaci v domovech pro seniory, který zastřešuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), řekl v Jihlavě ředitel SÚKL Zdeněk Blahuta.
Úkolem projektu bylo představit víceoborový přístup k předepisování léků v domovech pro seniory. Dílčími cíli je například zjednodušení lékového režimu pacientů, sledování nežádoucích účinků léčiv či pravidelná revize užívaných léků. Mezi tři nejčastěji zjištěné problémy, které z lékových auditů vyplynuly, patřila nejasná či zbytná indikace, nevhodné nastavení dávkování léku a také zcela chybějící léčba konkrétního onemocnění.
Čtyřčlenný tým klinických farmaceutů z Nemocnice Na Homolce navštívil v roce 2016 tři domovy pro seniory zřizované Krajem Vysočina, a to v Náměšti nad Oslavou, Třebíči a v Onšově na Pelhřimovsku. Komplexní lékovou analýzu provedl u 165 pacientů, jejichž průměrný věk byl 83 let. Z výsledků analýz vzešlo na 381 konkrétních doporučení na úpravu medikace pacientů.
Užívání už pěti léků současně je rizikové
„Na jednoho klienta podle výsledků analýzy v průměru připadlo 8,9 užívaných léků, a to je skutečně mnoho. Obecně je známo, že již současné užívání pěti léků je vysoce rizikové,“ řekla vedoucí týmu farmaceutů Milada Halačová. Problémem byly také nejasné nebo zbytné indikace léků. „Ani lékař, ani ošetřující personál, ani klinický farmaceut nenašli důvod, proč by takové léčivo u pacienta mělo být dlouhodobě podáváno. Často to nevěděla ani rodina,“ řekla Halačová.
Farmaceuti také zjistili, že předepsaná antidepresiva užívali někteří pacienti ve zbytečně vysokých dávkách, kdy hrozí riziko srdeční arytmie. Jako chybějící se naopak ukázalo podávání vitaminu D či kalcia, které je velice důležité v prevenci i terapii osteoporózy.
Chybí selský rozum
Podle Blahuty používání léčivých přípravků u pacientů ve vyšším věku vyžaduje specifický přístup. Tito lidé často trpí více onemocněními, což souvisí také s větším množstvím a spektrem léků, které užívají. „Tím se logicky zvyšuje riziko vzniku nežádoucích lékových interakcí a nežádoucích účinků,“ dodal Blahuta. Podle něj je nevhodné podávání léků odrazem civilizačního komfortu současné doby. „Nepoužíváme selský rozum, chybí koordinační funkce někoho, kdo by pacientům poradil,“ míní hejtman Vysočiny a zároveň ortoped Jiří Běhounek.
Podle Halačové bude program SENIOR pokračovat v dalších sociálních zařízeních jak na Vysočině, tak i v jiných krajích. Spolupráce s Krajem Vysočina je podle Blahuty unikátní v tom, že se kraj i SÚKL domluvili na zapojení lokálních odborníků v oblasti klinické farmacie. U praktických lékařů by se měla nabízet služba klinického farmaceuta, který by pacientům byl schopen léčbu jednou za čas zrevidovat. „Velmi stojíme o to, aby spolupráce byla dlouhodobá,“ dodal Běhounek.
