V Jihlavě podle zprávy přibylo lidí v domácnostech pobírajících dávky na bydlení

Město podle náměstka primátora Radka Popelky (ANO) provádí vlastní šetření a má zmapovanou situaci co se týče bytů i jejich potřeby. Kromě komerční nabídky nájemních bytů zmínil levnější městské byty včetně bytů v domech s pečovatelskou službou a organizace, které v Jihlavě pomáhají i s bydlením a které město podporuje. „Systém tady máme vypracovaný a funguje nám velice dobře," uvedl.

Bytů pro osoby v nepříznivé situaci spojené se ztrátou bydlení nebo nevyhovujícím bydlením má město 32. Žadatele hodnotí podle dané metodiky. Z bytového fondu města je vyčleněný i jeden krizový byt, uvedla radnice.

Zpráva o vyloučení z bydlení vychází z údajů o vyplácení dávek na bydlení. Doplatek je pro osoby v hmotné nouzi a má jim dorovnat výdaje na bydlení tak, aby jim zbylo na živobytí. V bytové nouzi jsou podle zprávy lidé bydlící v podmínkách výrazně horších než obvyklý standard. Nemají střechu nad hlavou, žijí v ubytovnách (což se netýká dočasně ubytovaných pracovníků) nebo například dostávají nájemní smlouvy jen na jeden až tři měsíce.

Nárůst byznysu s chudobou v Jihlavě s 54 tisíc obyvateli podle zprávy v první řadě nezpůsobil příchod nových obyvatel, ale propad části místních. Lidem, kteří nemají jinou možnost, jsou nabízené předražené nebo nevyhovující byty, na ubytovny se dostávají i lidé se zdravotními problémy a senioři. "Jeden majitel v Jihlavě dokonce nabízí ubytování v místnosti s osmi lůžky za cenu 9000 (Kč měsíčně) na lůžko a primárně v něm ubytovává osoby se zdravotním postižením," uvádí zpráva. Na rozdíl od jiných měst ale v Jihlavě nežijí na ubytovnách rodiny s dětmi.

„Dlouhodobě vnímáme, že bydlení se stává nedostupnějším," uvedla Pavlína Kolářová z jihlavské charity. Za důvody označila nedostatek bytů, vysoké nájmy a vstupní poplatky, kauce. „Další věcí je odmítání pronájmů bytů rodinám s dětmi a lidem z romské menšiny, i v případě, že mají dostatek finančních prostředků," uvedla. Pomohlo by zajištění dostatku dostupných bytů a systémové řešení ze strany státu a obcí, míní.

Ve zprávě o vyloučení z bydlení není Jihlava mezi dvěma desítkami měst v Česku s největší populací v bytové nouzi. Půlmilionová Vysočina měla mezi kraji podíl lidí v bytové nouzi nejnižší. V přepočtu na 1000 obyvatel to bylo devět lidí. Nejvyšší podíl měly v tomto srovnání kraje Karlovarský a Ústecký, kde na 1000 obyvatel připadalo shodně 23 lidí v bytové nouzi.