Na Vysočině mělo čtrnáct ze šedesáti obcí v ovzduší zvýšené koncentrace rakovinotvorného benzoapyrenu

Projekt se týkal vybraných sídel na Vysočině a v sousedním Jihomoravském kraji. Cílem bylo ve dvou topných a jedné letní sezoně získat data a vytvořit akční plán pro zlepšení stavu ovzduší. „Polycyklické aromatické uhlovodíky jsou obecně přijímány jako největší problém pro ovzduší v Kraji Vysočina," uvedl krajský radní Pavel Hájek (STAN).

Průměrné koncentrace benzoapyrenu byly v projektu spočítané z 18 vzorků získaných po dobu měření. U 14 obcí na Vysočině převyšovaly přípustnou hodnotu imisního limitu. „Nicméně musíme zmínit, že se nejedná o překročení imisního limitu, ale operujeme s jeho hodnotou. Protože imisní limit je definován jako roční průměrná koncentrace, což jsme v rámci měření nemohli splnit," uvedl Roman Ličbinský.

Nižší koncentrace benzoapyrenu v ovzduší byly v zimě 2023, ačkoliv odborníci vzhledem ke zdražování plynu a elektřiny čekali spíš horší výsledky. „Vliv v tom může hrát rozdíl v teplotách. V té druhé zimě byly teploty vyšší," řekl.

Ze sledovaných obcí na Vysočině patřila podle zveřejněných dat mezi místa s nejvyššími průměrnými koncentracemi benzoapyrenu v ovzduší Červená Řečice, Ledeč nad Sázavou, Jemnice a Světlá nad Sázavou. Podrobné výsledky měření jsou na webu projektu.

Aromatické uhlovodíky mají vážné dopady na lidské zdraví, jejich zdrojem jsou lokální topeniště, průmysl i doprava. Akční plán pro zlepšení kvality ovzduší připravili odborníci z firmy Bucek, s.r.o. Jakub Bucek uvedl, že vliv průmyslu a dopravy se během let zmenšil. „Zásadní, co se podílí na znečištění ovzduší v Kraji Vysočina, jsou malé zdroje," řekl. Problematické je podle něj hlavně topení uhlím. Hodně může pomoci dobré zateplení budov, aby klesla spotřeba energií na jejich vytápění, uvedl.

Projekt, který pro oba kraje stál skoro deset milionů korun, byl financovaný z takzvaných norských fondů.