Vysočinu trápí sucho, v březnu spadlo pouze 10 milimetrů srážek. Odložte pálení klestí, pokud to je možné

Uplynulá zima byla skoupá na sněhovou pokrývku. Sníh, pokud padal, až na výjimky odtál hned v prvních měsících letošního roku. Značná část vody se vsákla do půdy, přesto náš kraj trápí velké sucho. A s tím jdou ruku v ruce časté požáry, které musí hasiči v posledních dnech řešit.
Zásoby vody v půdním profilu jsou po roztání sněhu aktuálně nedostatečné. Situaci nezlepšily ani dešťové srážky, kterých bylo od počátku roku minimum. Už od loňského září jsou všechny měsíce srážkově podprůměrné a v březnu na Vysočině spadlo pouze 10 milimetrů srážek „To, že je situace nepříznivá, můžeme vidět a vnímat všude kolem sebe. Za zemědělskými stroji, které po zimě zpracovávají půdu, se práší, z mnoha stran slyšíme o lesních požárech, které zničily větší či menší výměru lesa,“ popisuje situaci v tiskové zprávě Pavel Hájek, radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí.
Ten zároveň apeluje na všechny, aby byli v těchto dnech obezřetní, protože stačí málo a může dojít k neštěstí. „Tráva na pasekách je suchá, stejně tak i na zemi opadané jehličí a listí. I při slabém větru se může požár velice rychle rozšířit. Špatně uhašené ohniště se navíc může opět rozhořet po několika dnech i mnoha týdnech,“ doplnil radní Pavel Hájek.
Pokud teď plánujete pálení klestu, tak by bylo rozumnější toto odložit, protože je to v tomto období, kdy je všude sucho, velmi rizikové.
„Další možností je ukládat klest z těžeb na valy nebo hromady, které nebrání následnému zalesňování a poslouží k posílení biodiverzity lesa. Navíc v lese také zůstanou potřebné živiny. Od letošního roku je tato aktivita podporována příspěvkem Ministerstva zemědělství ve výši 50 korun na vytěžený m3 dřeva. O příspěvky je možné žádat na příslušném krajském úřadě,“ doplnil na závěr Pavel Hájek.
Kde je nejvíce škod?
Podle statistických hlášení krajského hasičského záchranného sboru vzniklo nejvíce požárů od počátku roku na okrese Žďár nad Sázavou, na území tohoto okresu byly škody také plošně nejvýraznější. Nejvíce zahořelo v jednom týdnu na 24 místech, shodou okolností taktéž na okrese Žďár nad Sázavou. Nejméně požárů vzniklo naopak v okrese Třebíč.
Devět jednotek hasičů
K rozsáhlému požáru lesního požáru vyjížděli hasiči například 14. března do obce Zboží na Havlíčkobrodsku. Operační středisko tam vyslalo devět jednotek hasičů. Hořelo na ploše přibližně 10 x120 metrů. „Na místě události zasahovalo devět jednotek profesionálních a dobrovolných hasičů. Vyhlášen byl třetí stupeň požárního poplachu. Požářiště bylo rozděleno na tři hasební úseky. Čerpací stanoviště pro dopravu vody bylo zřízeno v obci Zboží," sdělila k události Petra Musilová, mluvčí krajských hasičů.










