Mistryně světa, vicemistryně světa a čtyřnásobná mistryně republiky z jihlavského sportovního oddílu? Ano, je to tak! Jedenáctiletá kickboxerka Natálie Králová dělá čest svému jménu a svoje soupeřky poráží prakticky na potkání. Bojovnice Kickbox Klubu Reborn díky svým úspěchům obdržela i cenu v anketě Sportovec Jihlavska.
Jak ses ke kickboxu dostala? Nezdá se to být úplně klasický dívčí sport...
Ke kickboxu jsem se dostala přes rodiče, mamka ho taky dělala. Myslím, že tento sport může dělat každý, dívky, kluci i senioři (smích).
Jak moc kickbox bolí? Čím jsou kickboxerské tréninky specifické?
Kickbox bolet nemusí, ale musíte se umět chránit před údery soupeře. Specifické asi tím, že jsme tam jedna velká rodina a parta.
Co tě na tomto sportu nejvíce baví?
Nejvíce to, že se člověk podívá po světě a stále se něčemu učí. Dále se vždy těším na zábavné tréninky a to, jaký super kolektiv v oddíle máme.
Zaznamenala jsi už hodně skvělých úspěchů, ty největší na loňském mistrovství světa v Itálii, kde jsi získala zlato a stříbro. Popiš prosím, jak to tam probíhalo.
Byl to naprosto úžasný zážitek. Náš oddílový trenér měl mnoho povinností, tak jsme se do italské Carrary museli vypravit s trenérem reprezentace Petrem Kotíkem a zbytkem týmu. Byla jsem zapsána do dvou váhových kategorií, proti mně bylo zhruba 10 až 15 závodnic ze všech zemí světa. Díky mým výkonům jsem se probojovala až do finále, které proběhlo až v poslední den našeho pobytu, zde jsem porazila závodnici z Německa na body a stala se tak světovou šampionkou. Ve vyšší váhové kategorii jsem taky byla ve finále a získala jsem stříbro.
Jaké byly po těchto úspěších reakce rodičů, spolužáků nebo závodníků z oddílu?
Reakce byly jenom pozitivní a všichni mi výhru přáli. Rodiče byli nesmírně nadšení a šťastní stejně jako já a můj trenér Josef Bílek.
Za svoje úspěchy jsi v březnu obdržela cenu Sportovec Jihlavska ve své věkové kategorii. Co pro Tebe podobná ocenění znamenají?
Jsem moc ráda, že si lidé mých úspěchů všímají. Za tato nádherná ocenění moc děkuji, velice si jich vážím.
Je někdo, komu bys chtěla za svoje úspěchy poděkovat?
Především mému trenérovi za trpělivost a všem, kteří mě kdy podporovali.
Nebýváš před závody nervózní? Jak zvládáš zvýšený zájem o svojí osobu ze strany médií?
Nervózní nebývám vůbec (směje se). Média a novináři mi nevadí, jsem ráda, když se o mně chtějí více dozvědět.
Kam všude ses díky kickboxu dostala? Kde se ti nejvíce líbilo?
Už jsem se stačila dostat do Rakouska, Irska, Německa, Maďarska, Itálie a Polska. Nejde úplně říct, kde se mi líbilo nejvíce, všude bylo famfárově.
Jaké důležité závody tě v nejbližší době čekají?
Už v pátek mám světový pohár v Innsbrucku a poté závody v Mattersburgu. V České republice mě čeká Bohemia open v Kadani.
Máš nějaký sportovní idol? Máš před závody nějaký rituál?
Idol žádný nemám, věřím v sama sebe (úsměv). Rituál taky nemám, snad možná jen to, abych šla do boje s čistou hlavou.
Momentálně chodíš na základní školu. Máš představu, co bys chtěla v budoucnu dělat?
Jsem na Základní škole Hradecká v Telči, chodím do šesté třídy. Nad svojí budoucností jsem se zatím nějak vážně nezamýšlela.
Jak se daří kickbox časově kombinovat s pravidelnou školní docházkou?
S tím nemám žádný problém, tréninky jsou totiž až ve večerních hodinách. Dvakrát týdně trénuji v Jihlavě a dvakrát v Telči.
Máš čas se věnovat ještě něčemu jinému? Máš ještě jiné koníčky?
Jiný sport soutěžně nedělám, ale mám spousty zálib. Mezi ty patří také jízda na koni či plavání, jsem prostě ráda pořád v pohybu (smích).
Foto Facebook / Kickbox Klub Reborn
