Lucie Skálová, grafička a ilustrátorka na volné noze, bydlí ve starobylém domě s barokním průčelím na návsi v Senožatech, což je malebná vesnička u řeky Želivky nedaleko Humpolce. V domácnosti paní Lucie jsou všude k vidění její krásné malby, které tvoří jak tradičními technikami (akvarelem či olejem), tak i, jak sama říká, pouze „myší“ či pomocí grafického tabletu. Přečtěte si nyní příběh o její cestě za uměním i na Vysočinu.
Obýváte krásný starý dům. Ten jste zdědili z předchozích generací?
Nene. Jsem z Brna a můj manžel z Prahy. Po studiích jsme se rozhodovali, kam půjdeme. Chtěli jsme někam blíže přírodě, protože nejsme městské typy, a po krátkém pobytu v Praze jsme se přestěhovali na Vysočinu, která leží vlastně mezi oběma místy, odkud pocházíme a kde jsme svépomocí opravili tento dům z přelomu 18. a 19. století. Je to jeden z nejstarších domů tady, a býval to kdysi zájezdní hostinec.
Není vám tady zima?
Začátky v kamenném domě s metrovou zdí byly krušné, ale když je čím topit, pak to jde.
A jak jste se dostala k malbě, potažmo k počítačové grafice?
Vystudovala jsem užitou fotografii na střední uměleckoprůmyslové škole, ale vždy jsem měla blíž ke grafice než k fotografování. Pak jsem pracovala jako grafik v propagaci, reprodukční fotograf, potom v Praze v grafickém studiu, a k tomu, co dělám teď, mě vlastně donutil život sám. Život na vesnici, dvě malé děti, navíc dcerka potřebovala zvýšenou zdravotní péči, takže jsem si nedovedla představit jít do práce. Obešla jsem různá grafická studia, zda by nepotřebovali externího grafika, neúspěšně, a tak jsem se rozhodla, že to zkusím sama. Ale podnikat jsem nikdy nechtěla.
Takže jste začínala jako grafička?
Ano, pomocí Webtrhu jsem získávala drobné grafické zakázky, a v mezičase jsem začala vytvářet ilustrace, které teď prodávám v několika fotobankách.
Vysvětlete, prosím, mně, laikovi, jak funguje taková fotobanka?
Nahrajete fotky nebo ilustrace do fotobanky, která je po schvalovacím procesu nabízí k prodeji klientům prakticky z celého světa. Fotobanka pak prodejcům za dané prodané dílo dá 20 %, 30 %, existují i férové fotobanky, které vám dají 50 % ceny.
A vám ta cena přijde adekvátní?
Nikomu z prodejců nepřijde adekvátní, obrázky kromě toho přijdou dost levně, ale konkurence stále roste. Trh je však na druhou stranu velký, takže sice prodáváte za „pár šupů“, ale zato máte několik prodejů denně. Jsou fotobankéři, kteří mají velká portfolia a prodej ve fotobankách mají jako hlavní nebo dokonce jediný příjem, a uživí se tím.
Máte nějakou „kontrolu“, kdo si vaše obrázky kupuje a k čemu je užívá?
To nemám, ale na mapce (viz obrázek) vidím, odkud je realizováno posledních deset nákupů mých obrázků. A jsou to lidé z celého světa. Je to i určitá motivace, že ta práce k něčemu je. Někdy přemýšlím, proč si třeba v Kolumbii někdo stáhnul obrázek lesa mírného pásma se zvířátky nebo v Jižní Africe zasněženou českou vesničku.
Stalo se vám někdy, že jste někde, třeba v časopise, uviděla svůj obrázek?
Mně ne, ale kamarádka mi psala, že ve Sluníčku objevila moje stromy s ovocem. To potěší. Sluníčko jsem si koupila a mám ho schované.
Tím jste mne přivedla k vašim tématům. Když se dívám na vaše obrázky, vidím vesnickou idylu, čiší z nich přírodní něha, klid a harmonie. Jsou to vaše oblíbené motivy?
Dělám to, co vidím kolem sebe.
Váš svět je tudíž plný naděje a optimismu?
Svět je plný bolesti a trápení, ale přesto je kolem nás spousta krásy, kterou můžeme vidět a vnímat, a z níž se můžeme i radovat. Maluji a kreslím vždy to, co mě nějakým způsobem nadchne či osloví.
Častým vaším motivem jsou také koně, které, jak píšete na vašich stránkách, jsou vedle hor a Hummeru tím, co máte nejvíce ráda?
Ano, jsem takový tichý obdivovatel koní. Považuji je za nejkrásnější stvoření na světě.
Popište mi, prosím, v čem spočívá vektorová grafika, tedy způsob, jakým často tvoříte?
Vektorová grafika se tvoří na počítači v grafickém programu určeném pro práci s vektory. Tvoří se, nebo kreslí se – chcete-li – křivkami, které se dají následně modifikovat. Vytváří se buď tvary, ze kterých vznikne obrázek, anebo se kreslí pomocí grafického tabletu, tedy jakési tabulky s kreslicím perem, která přenáší obraz do počítače.
Jak dlouho trvá vytvořit takový obrázek?
Kolik času to zabere, záleží, jak je obrázek složitý, zhruba půl dne až jeden den.
A nějaké cíle v rámci své profese tedy máte?
Mám jeden nesplněný sen. Nevím, jestli není příliš troufalý, ale vždy jsem si přála ilustrovat dětskou knížku.
Budu vám držet palce, aby se vám to podařilo.
Děkuji za rozhovor.
Napsala: Monika Brzoňová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
