Každoročně se začátkem září koná Policejní mistrovství České republiky psovodů se služebními psy. Letošní dvanáctý ročník se konal v Jihlavě a soutěžilo se ve dvou hlavních kategoriích - hledání výbušnin a hledání drog. Celkem v každé kategorii soutěžilo 11 psovodů, přičemž praporčík Luboš Gric s Lukasem uspěli v kategorii vyhledávání drog už podruhé za sebou.
Jak samotná soutěž vypadala? Co všechno museli psi splnit?
Je to především o poslušnosti, kdy pes musí prokázat ovladatelnost a obratnost. V této oblasti Lukas získal 94 bodů, maximum bylo sto. Ve vyhledávání omamných látek bylo šest disciplín. Pes musel vyhledávat ve dvou objektech, z toho jeden byl složitější, kde bylo devět nebo deset místností. Tam Lukas musel hodně pracovat, protože šlo o stará kasárna a musel tak prověřovat věci, které při normálních domovních prohlídkách nejsou běžné jako například lišty nebo díry ve zdech. Další disciplínou bylo vyhledávání v lese, v nákladních vozidlech nebo autobusech.
Hodnotila se tedy především rychlost…
Je to na čas. Na každou disciplínu je limit, a když pes vzorek vyhledá, tak má měřený čas, který pak rozhoduje. Ale ten pes by spíš než rychle měl pracovat ukázněně, měl by zkrátka pročuchat každý kout a hlavně najít vždycky ten vzorek.
Máte před sebou řadu pohárů. Všechny jsou z letošního mistrovství?
Ano, Lukas totiž kromě toho, že vyhrál první místo, tak vyhrál v celkovém počtu bodů v pachových pracích a já jsem ještě získal titul nejlepšího psovoda z praxe pro rok 2014, což mám nejen za Lukase, ale i za další tři psy, které kromě něj mám.
Ty psy máte doma, nebo jsou někde ustájeni?
Sloužím na skupině speciálních kynologických činností v Lišově, kde máme společné ustájení. Je tam kolem 24 psů, ale já když jedu domů, tak je beru vždycky s sebou. Mám rád, když jsou pořád u mě.
Jak probíhá výcvik psa na vyhledávání drog?
Je důležité, aby ten pes byl dobře socializovaný, to znamená, nesmí se bát od malička chodit po městě, nesmí se bát lidí, nesmí se bát jít do místnosti, zkrátka neměl by se bát ničeho. Druhá věc, na kterou při výběru toho psa koukáme, je, aby byl hodně aktivní. Tohle všechno se musí rozvíjet. Když už vidíme, že je pes připravený, tak se začnou vtiskávat různé látky. Lukas má například hrozně rád míček, tak jsem mu ho různě zakládal do skříněk a podobně a on ho musel aktivně hledat. Když už umí tohle, tak se začne vtiskávat. Začíná se s marihuanou, kterou schováme a připojíme k ní ten míček. Pes hledá a natáhne pach míčku spolu s pachem té drogy. Postupně míček odebíráme a zkoušíme, jestli najde látku samotnou. Když se mu to podaří, tak ihned vytáhneme míček a odměníme psa míčkem.
Kolik látek dokáže vycvičený pes rozpoznat?
Připravujeme je na marihuanu, hašiš, kokain a potom pokračujeme syntetickými látkami, kde mu začínáme vtiskávat heroin, efedrin, pervitin a extázi. Tyhle látky by měl mít každý pes, který vyhledává drogy, navtiskané.
Může se pes ještě připravit na další látku?
Určitě. Už jenom u pervitinu, který dnes vyrábí hodně lidí, jsou velké rozdíly, protože každý do něj přidává jiné příměsi. Začínali jsme s tím, že v pervitinu byl efedrin, ale potom když někdo změní složení, tak se stane, že pes tu látku nerozezná. Potom se musí vzít pervitin, který je kvalitní a znovu ho psovi vtisknout. Musí to být ale pravidelný trénink.
Jaký je rozdíl mezi výcvikem psa na drogy a výcvikem na vyhledávání výbušnin?
U výbušnin je nejtěžší to, že pes musí značit pasivně. Nesmí do toho místa hrábnout nebo u toho zaštěkat. Nejlepší pasivní značení je, když pes lehne. Vynikající je, když je pes žravý. Já třeba začínám s bedýnkou, kdy ten pes si musí lehnout, a tím si vlastně řekne o žrádlo, které já mu pak dám. Když si na tohle zvykne, přikládám další látky, začínáme Semtexem. Pro psy je nejtěžší, když je výbušnina ve výšce, protože musí vycentrovat zdroj toho pachu, někam si stoupnout, čuchnout a pak si lehnout. Najít výbušninu na zemi je pro psa lehčí.
Jaké látky nejčastěji s Lukasem nacházíte?
Teď je to nejčastěji pervitin a marihuana.
Můžete zmínit nějaký úspěch z praxe?
Velký úspěch jsme měli, když nám zavolali, že na Borku stojí vytipované auto, které by potřebovali prověřit. Jednalo se o Makedonce, který měl auto dobře připravené, měl v něm dvě háravé feny, které měly psa zmást. Auto jsme nejdřív vyvětrali a následně jsem šel s Lukasem, který mi značil, kde je látka schovaná, ale potřeboval jsem vědět, kde přesně, tak jsem vzal ještě druhého psa, Barnyho, který mi označil levý a pravý reflektor. Auto se odtáhlo, v dílnách sundali světla a nejdřív nic nenašli, nakonec ale zjistili, že na každém tom světle bylo izolepami přidělaných padesát pět gramů pervitinu.
Napsal Jaroslav Pešek
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
