Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Zajímavý osud stojící za připomenutí. Suzanne Renaud byla francouzská básnířka, která navždy spojila svůj život s Petrkovem na Vysočině.
K poezii Suzanne přivedla První světová válka. Voják, do kterého se zamilovala, když ho ošetřovala v Nazaretu, padl na frontě. Podle její biografky bolest právě z této rány byla to, co jí k poezii přivedlo. Když pak vydala svoji první sbírku ve Francii v roce 1923, přivábila srdce Bohuslava Reynka, českého básníka a překladatele. Po svatbě se novomanželé usadili na Reynkově statku v Petrkově na Vysočině.
Ne, že by se tam Suzanne po své rodné Francii nestýskalo. Česky nemluvila a těšila se na vysočinském venkově široké pozornosti, až příliš. Ale právě život v Československu jí pomohl porozumět tomu, jak zdejší společnost vnímala události v Evropě, která byla znovu na prahu války. Třeba mnichovskou zradu. Za Francii se tehdy styděla. Nedovedla pochopit, co její rodná země Československu udělala, že Francouzi tomu nerozumí nebo, hůř, že to ignorují.
Po druhé světové válce, během níž byli Ryenkovi vyhnáni nacisty z domu, se jim jako mnohým lidem u nás nedostálo úlevy na dlouho. Jejich petrkovský statek byl zestátněn, zůstal jim jen dům v nuzných podmínkách. Suzanne Renaud se do Francie už nepodívala. Zemřela ve svých 74 letech v Havlíčkově Brodě. 21. ledna tomu bylo šedesát let od její smrti.
Kdo si chce Suzanne připomenout, navštivte v Petrkově Česko-francouzské centrum.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
