Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.

GLOSA: Aktuálně z letního Bruselu

Autoři | Foto Archiv redakce

V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.

Evropská unie, jak ji známe dnes, má své kořeny v několika smlouvách podepsaných po druhé světové válce. Jaká je ale její současná podoba, jak moc ovlivňuje život občanů sedmadvaceti členských zemí a o čem se na půdě Evropského parlamentu, rady nebo komise mluví? Nejen o tom je nová rubrika ZBrusu.

Nicméně i v tomto období bude stále o čem v Bruselu psát. Hlavním letním tématem zůstane bezesporu pokračující ruská agrese na Ukrajině. I proto se ještě před letní pauzou setkali v Bruselu ministři zahraničí všech členských států EU, aby projednali návrh Josepa Borrella, podle kterého by se členské státy EU měly zavázat k dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva z nového Fondu zbraní pro Ukrajinu ve výši až 20 miliard eur, který by spolufinancoval nákupy zbraní.

Návrh reflektuje potřebu dlouhodobé předvídatelnosti vojenské pomoci Ukrajině i pro případy, kdy se k moci dostanou politici, kteří vojenské pomoci Ukrajině příliš nepřejí (dosaďme si třeba jméno Donald Trump) nebo třeba současný postoj maďarské vlády, která stále blokuje osm tranší peněz z Evropského mírového nástroje pro Ukrajinu. Online byl připojen i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který minulý měsíc navštívil Peking, a diskutovalo se o Rusku a Číně, o černomořské dohodě o obilí a o situaci na západním Balkáně. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ministry informoval o situaci a o potřebách Ukrajiny.

Druhým letním tématem bude situace v Turecku. Poté, co Ankara dala zelenou vstupu Švédska do NATO, panuje v Bruselu ochota udělat pro Turecko více. Nepříliš dobrá ekonomická situace Turecka znamená, že má zájem posílit svůj vztah s EU, jejím největším obchodním partnerem a investorem. Nabízí se několik nástrojů, jak posílit spolupráci, jako je aktualizace celní unie mezi EU a Tureckem, aktualizace migrační dohody nebo hlubší spolupráce v oblasti energetiky a klimatu.

Velkou diskusi v bruselských kruzích vzbudilo i jmenování Dr. Fiony Scott Mortonové do pozice nové hlavní ekonomky na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž. Po kritice některých členských států, co se týče jejího neevropského původu (Fiona je Američanka) a jejího dřívějšího angažmá u některých amerických technologických firem, sama Mortonová na své jmenování rezignovala a na tuto pozici nenastoupí. Nové výběrové řízení na tuto pozici se rozběhne co nejdříve.

Ohodnoť článek

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky glosa, ZBrusu, Aleš Musil, EU, migrace

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.