GLOSA: Aktuálně z letního Bruselu
V příštích dnech se velká část Evropy, včetně evropských institucí v Bruselu, odebere na dovolenou. Typicky v srpnu je Brusel prakticky vylidněn od evropských úředníků, lobbistů, novinářů, europoslanců, jejich asistentů, a zavřeny jsou i přilehlé kafeterie a vývařovny. Tento exodus je každoročně odstartován 21. červencem, belgickým Národním dnem (a dnem celonárodního volna). V tento den si Belgie připomíná výročí korunovace Leopolda I. prvním králem Belgičanů v roce 1831 a první z dynastie Sachsen-Coburg a Gotha. Pro méně zasvěcené to byl ten hodný Leopold. Po něm nastoupil jeho syn Leopold II., mimo jiné neblaze proslulý zakladatel svého soukromého projektu - vlastnictví státu Kongo. Jeho administrativa pomocí žoldnéřů se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení a vražd.
Nicméně i v tomto období bude stále o čem v Bruselu psát. Hlavním letním tématem zůstane bezesporu pokračující ruská agrese na Ukrajině. I proto se ještě před letní pauzou setkali v Bruselu ministři zahraničí všech členských států EU, aby projednali návrh Josepa Borrella, podle kterého by se členské státy EU měly zavázat k dlouhodobé vojenské podpoře Kyjeva z nového Fondu zbraní pro Ukrajinu ve výši až 20 miliard eur, který by spolufinancoval nákupy zbraní.
Návrh reflektuje potřebu dlouhodobé předvídatelnosti vojenské pomoci Ukrajině i pro případy, kdy se k moci dostanou politici, kteří vojenské pomoci Ukrajině příliš nepřejí (dosaďme si třeba jméno Donald Trump) nebo třeba současný postoj maďarské vlády, která stále blokuje osm tranší peněz z Evropského mírového nástroje pro Ukrajinu. Online byl připojen i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který minulý měsíc navštívil Peking, a diskutovalo se o Rusku a Číně, o černomořské dohodě o obilí a o situaci na západním Balkáně. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ministry informoval o situaci a o potřebách Ukrajiny.
Druhým letním tématem bude situace v Turecku. Poté, co Ankara dala zelenou vstupu Švédska do NATO, panuje v Bruselu ochota udělat pro Turecko více. Nepříliš dobrá ekonomická situace Turecka znamená, že má zájem posílit svůj vztah s EU, jejím největším obchodním partnerem a investorem. Nabízí se několik nástrojů, jak posílit spolupráci, jako je aktualizace celní unie mezi EU a Tureckem, aktualizace migrační dohody nebo hlubší spolupráce v oblasti energetiky a klimatu.
Velkou diskusi v bruselských kruzích vzbudilo i jmenování Dr. Fiony Scott Mortonové do pozice nové hlavní ekonomky na generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž. Po kritice některých členských států, co se týče jejího neevropského původu (Fiona je Američanka) a jejího dřívějšího angažmá u některých amerických technologických firem, sama Mortonová na své jmenování rezignovala a na tuto pozici nenastoupí. Nové výběrové řízení na tuto pozici se rozběhne co nejdříve.
