Aktuálně

Řidič dacie se pokusil objet dodávku přes svah. Obě auta se do sebe zaklínila více...

Dálniční přivaděč může mít další dva pruhy. Vybudování by vyšlo na čtyři miliardy více...

FOTO: V Jihlavě se natáčí nový sitcom. Diváci se při scénách od nemocnice zasmějí více...

FOTO: Nad údolím Brtnice se tyčí vysoké pilíře pro druhý nejvyšší most v kraji více...

Neštěstí v Třebíči. Policie našla mrtvou ženu, ležela pod mostem více...

Do Aventinu na nákupy jezdíme, shodli se v anketě čtenáři Drbny více...

Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.

SAMA V NEPÁLU: Vítejte v Káthmándú aneb první asijská facka

Autoři | Foto Zlata Vostrá

Při jedné procházce v lese se psy jsem se zúčastnila debaty. Anička, která věděla, kam cestuji, potkala známou a ptala se: „Neuvěříš, kam jede?!“ Známá netušila, tak si nechala otázku zodpovědět. „Do Nepálu! No, není blbá?“, reagovala Anička. Dočkala se jen rozpačitého úsměvu a odpovědi „Vždyť je mladá, jen ať jede a užije si!“ S tím se Anička nesmířila a pokračovala: „A víš s kým jede? Sama!“ Na to už přišla odpovídající reakce: „No to je blbá!“

Téměř tak to všechno začalo. Sama jsem zodpovídala dotazy, proč jedu do Nepálu znovu? Ten, kdo miluje hory mě pochopí. Je to zvláštní druh vášně. V Nepálu jsem již jednou byla a to na jaře. Nepál má totiž pouze dvě trekařské sezóny v roce. Jednu na jaře, kdy se vše probouzí po zimě. Zasněžená sedla jsou znovu průchodná a přes den téměř nepřijde mrak. Sluníčko pálí a začínají kvést rododendrony. Druhá sezóna přichází na podzim po letních monzunech. Na podzim se již odpoledne objevují sem tam mráčky v Himalájích, což tyto nádherné hory činí o to více fotogenické, a zároveň teplota postupně klesá.

A v neposlední řadě, protože jsem pejskařka, letos hezky vycházel svátek Diwali. Možná jste o tomto svátku četli nebo ho někde viděli na fotkách. Je to svátek světel, který trvá pět dní. Druhý den je nazýván Kukur Tihar a je věnován psům. Věřící uctívají psi jako strážce nebeské brány a zároveň duši, která doprovází zemřelého na cestě k bráně. Mně nečekaně zemřela milovaná fenka Blackie (Holy Bohemia Luxyvett) v únoru, a tak jsem měla pro cestu duchovní přesah. Však pejskaři pochopí.

Pokud chcete vyrazit trekovat do Nepálu, tak je to snadné skoro jako dovolená v Krkonoších. Samozřejmě je lepší se fyzicky připravit, což jsme se snažila i letos dodržet. Opravdu ne nadarmo se říká „Těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Dále potřebujete pro sichr cestovní pojištění, které ale musí krýt pobyt v nadmořské výšce nad 3500 m.n.m. a transport vrtulníkem. Výšková nemoc je zrádná věc! Poté stačí již je pobrat eura nebo dolary, které po příletu vyměníte za nepálské rupie a platný pas. V dnešní době lze spoustu dalších věcí vyřešit z pohodlí domova pomocí internetu – ubytování i letenky nebo transport v Nepálu. Žádná cestovka není potřeba.

Když jsem vyrážela na letiště v Praze, jedinou mou starostí byla rýma, která mě zastihla těsně před odletem. Nic tragického, ale tu bolest uší v letadle kvůli rýmě jsem již zažila. Let tehdy trval jen půl hodiny. Ale byla to nekonečná půl hodina. Nyní mě čekalo několik hodin do Dubaje a poté ještě do Káthmándú. Nakonec, jak to tak bývá, se nejednalo o žádnou tragédii. Ani přestup v Dubaji nebyl „tak horký“. I když vedro tedy bylo! Po pražském podzimu to byl teplotní šok.

Zhruba půl hodiny před přistáním v Káthmándú se začaly objevovat Himaláje na horizontu. Pokud nechcete přijít o tento pohled, tak si vyberte místa v levé části letadla ve směru letu. Po dosednutí bylo nutné si vyměnit sim kartu a fofrem vyrazit na domluvený hotel. SIM karta se mění kvůli ceně služeb. Telefonování ani SMS zde nevyužijete, ale na internet se snadno připojíte a můžete být v kontaktu s domovem. 60GB datový balíček na 30 dnů mě tak vyšel na zhruba dvě stovky (čte to někdo z O2, T-mobile nebo Vodafone?).

Při východu z letiště dostanete nafackováno místním smradem. O něm hned v další části putování! Cestou mezi taxikáři se musíte obrnit nervama a rozhodně nebrat první nabídku. V Nepálu je velice oblíbené smlouvání o cenách – je to zkrátka typická asijská země. Naprosto všichni vám chtějí mermomocí se vším poradit, za to ale samozřejmě očekávají nějakou platbu.

V Praze jsem si zabookovala hotel a přitom se zeptala, zda je možné si tam uschovat nějaké věci, které nebudu v horách potřebovat. Nepálci z hotelu, známí právě svou přátelskostí a snaze ve všem vyhovět a pomoci, mi odpověděli, že není problém mé auto zaparkovat u hotelu. Jejich angličtina trošičku pokulhává. Nakonec se ale domluvíte. Jen s maličkým problémem – dorazila jsem v Káthmándú na adresu hotelu, který zřejmě zkrachoval a byl uzavřen. Ale o tom víc v příštím díle. 

Hodnocení článku je 100 %. Ohodnoť článek i Ty!

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky blog, Nepál, cestovýní, Káthmándú, hory, Himaláje, cestovatelský blog

Komentáře

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.