Evropská unie připravuje směrnici, která omezí flexibilitu výdělků na digitálních platformách. Paternalismus evropských politiků má zřejmě cnostné cíle. Doplatí na to ale především ti, kteří si na platformách přivydělávají, a ti, kteří je využívají jako příjmový kanál pro svůj byznys, zejména v gastronomii.

Závěr každého roku mne většinou zastihne fyzicky oslabeného, což je výsledek náročné pracovní agendy končícího roku. Více než z virózy jsem však zpocený z mediální přestřelky médií, novinářů a samozvaných odborníků na téma co mají nebo nemají média v době masové střelby dělat či nedělat.

Rekordně nízká důvěra v politiky a v politiku jako celek začíná být nebezpečná pro stát. Co mohou politici udělat, aby jim a systému lidé zase začali věřit? Vysvětlím.

Červená středa je iniciativa, která propaguje víru a toleranci ve společnosti a je solidární s těmi, kteří kvůli svému vyznání čelí útlaku – červena barva je symbolem krve pronásledovaných a utlačovaných věřících.

Žijeme v bublině. Evropa si desítky let užívala míru a barvila si svět okolní narůžovo. Zavírala oči před mnohými projevy extremismu tak dlouho, až se její představy začaly rychle bortit. Někteří představitelé Evropské unie si však zhroucení snu a stávající realitu připustit dosud nechtějí.

Už dlouhé roky nezajímala česká fotbalová repre širokou veřejnost tak jako o uplynulém víkendu. Tři hráči si vyrazili na mejdan, během kterého nejspíš padlo pár alkoholických drinků. Šok. Velmi vtipně o několik hodin později zapůsobila svolaná tisková konference, kde večírek hráčů dramaticky kritizují zástupci repre s utrápenými výrazy obrandovaní Staropramenem.

Publikováním memoranda se strany koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) zavázaly ke vzájemné spolupráci ve volbách do Evropského parlamentu v červnu příštího roku. Skončil tak pro mnohé bolestný proces rozhodování, zda jít do voleb SPOLU nebo samostatně. Zatímco někteří v koalici SPOLU viděli přirozené pokračování koaliční spolupráce, jiní poukazovali na údajně nepřekonatelné ideologické rozpory při hledání řešení mnohých evropských problémů. Nemalou roli v těchto diskusích sehrály i osobní animozity mezi evropskými tvářemi jednotlivých koaličních stran SPOLU, strach z vykroužkování a také údajná nemožnost sjednotit se na společném programu.

Byla to tenkrát velká sláva. Česko, nováček v unii, a stejně tak Vlastimil Tlustý (ODS) v Bruselu, který stanul v čele ministerstva financí sotva tři měsíce předtím. Na jednání se svými kolegy z tehdejší pětadvacítky na konci listopadu 2006 s sebou přivezl dvě "štěňata", dva malé soudky piva. I to se stalo poprvé. A jednání zablokoval.

Každý z nás má v sobě přirozenou potřebu zastávat se menšího a slabšího proti velkému a zlému. Pokud ovšem ten menší a slabší není tím zlým.

Odporně chladnokrevný útok na civilní obyvatelstvo izraelského jihu připomnělo mezinárodnímu společenství, že na blízkém východě doutná už pětasedmdesát let válka, stejně krvavá, jako ta na Ukrajině. Na tahu je nyní Izrael. A jsou to právě jeho vrcholní představitelé, kteří mají jediní reálnou šanci přinést blízkému východu mír.