Je potřeba vědět, kdo z Ukrajiny utíká. Naše pomoc se může otočit proti nim, říká prezidentský kandidát Březina

Nerudová má dost podpisů na to, aby kandidovala na prezidenta

Pátek, 14. října 2022, 12:40Politika

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová shromáždila se svým týmem přes 80 tisíc podpisů občanů. Pro kandidaturu musí být platných 50 tisíc podpisů, Nerudová předpokládá, že bude nutné vyřadit přibližně 20...

V jaké fázi je nyní sběr podpisů padesáti tisíc podpisů? Naposledy jste mluvil o čísle pohybujícím se kolem 75 tisíc?
To se nemění. Tu ultimativní příčku padesáti tisíc podpisů jsme překonali na přelomu května a června, pak jsme z objektivních důvodů nechtěli sběr podpisů přerušit. Přišlo by nám to arogantní a divné. „Milí petenti, kašleme na vás,“ tak nějak by to mohlo vypadat. Naše agilní, ale pohledné stánky jsou navíc také jakýmsi billboardem. Proto to dává také marketingový smysl. Z minulosti také víme, že ministerstvo vnitra pro nesoulad vyřazuje nějaké podpisy, které neprojdou kontrolou. I z tohoto důvodu jich chceme mít víc. Koncem října budeme sběr ukončovat. V ten moment se tedy budeme pohybovat kolem 80 tisíc podpisů.

To je poměrně vysoké číslo a nikdo z kandidátů zatím nezveřejnil, že by se podobnému číslu přibližoval. Jak se vám podařilo takový počet podpisů nasbírat?
Tým, který se o to postaral, je poměrně velký a perfektně organizovaný. Někdy až pod nevkusným tlakem různých médií jsme se setkávali s tím, že v tom musí být nějaký podvod. Volali mi různí novináři a novinářky z různých médií, která nechci z objektivních důvodů jmenovat. Podsouvali mi, že jsem objel svou bývalou firmu a tam jsem měl získávat podpisy. Když pominu, že i tam jsou lidé a nic by to ve výsledku vlastně neznamenalo a nebylo by to nic proti ničemu, tak to nebyla pravda. Podpisů ze strany zaměstnanců mé bývalé firmy by bylo i tak méně, než kolik je potřeba.

Ještě před tím, než jsme 13. dubna vyhlásili kandidaturu na post prezidenta, tak jsem měl už sestavený neformální tým, kde jsem s mým volebním manažerem panem Navrátilem konzultoval, jestli máme šanci a představu, jak sesbírat 50 tisíc podpisů. Pokud bych tehdy jeho slovům neuvěřil, svou kandidaturu bych neoznamoval. Bez tohoto nedává smysl.

Obří vliv mělo počasí. Věděli jsme, že když začneme na konci jara a začátku léta, tak je s pětadevadesátiprocentní jistotou krásné počasí, kdy lidé chodí venku a jsou optimističtěji naladěni než dneska.

Jaká témata podle vás rozhodnou prezidentskou volbu?
Budou to bezesporu aktuální témata, jako vysoké ceny energií, válka na Ukrajině a podobně. Jsou to témata, která zaznívala v televizních diskuzích už před uplynulými komunálními volbami a bude to nejspíš stejné i před prezidentskou volnou. Ekonomika i sociální témata budou rozhodovat.

Můj odhad je takový, že všichni kandidáti, kteří se objeví v televizních diskuzích, budou na tyto otázky odpovídat velmi dobře. V samotném finále rozhodne přes veškeré ekonomické možnosti a fandovství mediální scény osobnost člověka a charizma. Jeho uvěřitelnost, jak to z něj padá a jak to zvládá.

V Prostoru X Čestmíra Strakatého jste řekl: „Není možné to dostat do stádia, že se půl milionu ukrajinských běženců bude mít zakrátko lépe než Češi.“ A také: „Jakýkoliv premiér má mít především na zřeteli ochranu českých obyvatel a českých ekonomických zájmů. Nesmí mít na mysli jiný národ.“ Poté jste dodal, že to tak na začátku války bylo. Nemyslíte si, že naopak český sociální systém je dlouhodobě nastaven tak, že pomoc Čechům v nouzi nabízí trvale?
V tomto rozhovoru, o kterém mluvíte, se konfliktu Ruska na Ukrajině věnovala třetina času, tedy velmi mnoho prostoru, až neúměrně. Bohužel po tomto rozhovoru, stejně tak jako po každém, jsem nešťastný, že jsem měl něco říci lépe a jinak. V žádném případě to nemělo vyznít, že ta pomoc byla špatná. Chtěl jsem říci, že jakákoliv pomoc jinému státu musí být dvojím směrem úměrná. V první řadě ekonomika státu, který pomáhá, musí pomoc utáhnout. Česká ekonomika má obrovské zkušenosti s emigračními vlnami v historii. Všichni čeští emigranti mají zkušenost, že síto přijímání do jiného státu bylo velmi tvrdé. Tady to byl jednorázový pohyb, kdy malá zem přijala řádově stovky tisíc uprchlíků, kteří okamžitě dostali veškerou péči. Ubytování, sociální zázemí, zdravotní péči a podobně. To všechno v zemi, která žije na dluh a má sama starost se svými obyvateli. Je to velmi citlivá věc, která se může proti uprchlíkům z Ukrajiny otočit.

Dostáváme spoustu dopisů. Takovým příkladem je třeba to, že nám napíše paní z nějakého města, která požádala o sociální byt a odpovědí jí je, že město má tři takové byty, které šetří pro ukrajinské uprchlíky. Co si potom asi ta paní myslí a co udělá. To je právě ten problém, o kterém mluvím.

Byla tedy pomoc Česka Ukrajině úměrná nebo ne?
To nedokážu říct. Přesná čísla nemám. Každopádně pomoc Ukrajině byla určitě potřebná. To vám řekne každý, kdo má srdce a mozek. Lidé, kteří utíkali, byli v zoufalé situaci a někteří vážně utíkali s kufrem. Je ale potřeba rozlišovat. Já parkuji v nějaké garáži a tam se vynořila luxusní ukrajinská auta, která tam dřív nebyla. Proto je potřeba vědět, kdo z té Ukrajiny utíká. Tohle také veřejnému mínění nepomáhá, když vás na dálnici předjíždí luxusní auto s ukrajinskou poznávačkou.

Není to třeba tím, že si válka nevybírá a před raketami utíkají i bohatí?
Je to samozřejmě i tak. Ten soucit lidí, který znám i podle sebe, je samozřejmě s babičkou, která je ve zprávách před zničeným panelákem a na kotlíku si vaří čaj. A já se svým rozumem si říkám, že taková babička tu právě není. Přitom skutečně ona potřebuje pomoc, dostat se sem, ale nemá jak a navíc by se nedomluvila.

Máte ale pravdu, že válka zasahuje i bohaté Ukrajince. Soucit lidí a sbírky lidí byly ale kvůli lidem, jako je ta babička, o které mluvím. Pak sem ale přijde někdo jiný, kdo to do té míry až tolik nepotřebuje a to může vyvolávat negativní než pozitivní reakce.

Na to navazuje pomoc Čechům v době, kdy jsou velmi vysoko ceny energií i například běžných potravin. Je v tomto ohledu pomoc státu Čechům dostatečná? V čem podle vás česká vláda zaspala?
To je na samostatný rozhovor, který by dal na několik hodin.

Zkusme tedy v kostce.
Česká vláda měla v tomto smyslu ve všem zasahovat lépe a rychleji. Prostě to tak je. Energetická krize není důsledkem krize na Ukrajině, tím jen vyeskalovala. Například Slovensko bylo více akceschopnější než Česko. A třeba Francie už v lednu na dva roky zastropovala u výrobců elektrickou energii, takže výsledek je, že tahle bohatší zem než my má čtyřikrát až pětkrát nižší cenu elektrické energie. K tomu není co dodávat. Česká vláda chtěla vědomě či nevědomě problém „vysedět“. Možná čekala na společné evropské řešení, které jaksi nepřišlo. Já sám za sebe jsem k řešením evropských byrokratů velmi skeptický, protože se s reálným životem moc nepotkávají. Nakonec se to nějak doplácalo a řeší to věc z hlediska následků a ne příčin.

Teď tedy přichází jakési nedostatečné zastropování, která se týká rodin a menších firem, ne velkých firem, které tápou. Řeší se, co je střední firma a co ne. Navíc ministr průmyslu nabízí, aby lidé podváděli a přihlašovali firmy jako malé. Za to je mimochodem souzen třeba Andrej Babiš. Při tom se nechává v platnosti nějaká nesmyslná cena na trhu, který není trhem. Ten rozdíl mezi burzovní cenou tedy někdo musí zaplatit. Tím, kdo to udělá, jsme my. Kvůli tomu všemu říkám, že česká vláda zasahuje pomalu, neefektivně a méně kvalifikovaně, než bych si představoval.

Nevidíte také problém v tom, že přechozí vláda budovala poměrně velkou závislost na Rusku?
To je nesporné a je to klíčové. V tom máte nespornou pravdu. Například Andrej Babiš v roce 2014 shodil dostavbu Temelína a tak dále. Marná sláva. Na to se dnes ale nemůžeme ohlížet a současná vláda, kterou jsem mimochodem volil, musí přinášet reformy toho neblahého stavu.

Lidé jsou zoufalí. Sám jsem už také dostal vyúčtování za energie a ty ceny jsou masivní. Na rozdíl od nich jsem drobně movitější, ale nežiji ve vzduchoprázdnu. Různí naši dobrovolníci a poradci mají babičky, které mají penzi kolem patnácti tisíc. Teď si představte, že takový člověk dostane účet vyřešit 150 tisíc korun ve vyúčtování. To prostě nemůže normální člověk vyřešit.

Vrátil bych se k tomu, kdy jste říkal, že jste volič současné vlády. V roce 2013 jste ale kandidoval za hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny jako lídr ve Středočeském kraji. Jak na tuhle zkušenost vzpomínáte? Není něčím tajným, že jste jakoukoliv spolupráci s ANO poměrně rychle ukončil.
V minulosti jsem kandidoval za ODS, která se v roce 2013 zhroutila a já tehdy netušil ani nečekal, že by se ta strana dostala zpět do reálných úvah jakéhokoliv voliče. Tehdy jsem dokonce ODS nabídl přes náhradníky, že bych jim pomohl. To neakceptovali z různých důvodů, osobně se tomu do dneška divím. O tom se svými zdroji nejspíš dozvěděl pan Babiš a nabídl mi, jestli bych nechtěl kandidovat. Po krátkém váhání a namlouvání jsem řekl dobře. V té době říkal, že je to pravicová strana a navíc se nic nevědělo o nějakých Čapích hnízdech a podobně.

Neměl jsem zájem o funkci, ale chtěl jsem pomoci republice. Tím, jak jsme se stal součástí celé té mašinérie, tak jsme za krátko zjistil, že to, co pan Babiš říkal, není úplně pravda. Rychle jsem přicházel na to, že to není pravicová strana, ale marketingem řízená strana. U toho jsem nechtěl být.

Vy jste člověk z byznysu stejně jako Andrej Babiš. Říkáte, že vám tehdy zavolal. Jaké máte vůbec vztahy?
Žádné. Asi tomu nebudete věřit, ale od toho roku 2013, kdy jsem měl tu měsíční anabázi, jsem s ním nemluvil. Tehdy mi volal z Ostravy a chtěl řešit, proč jsem rezignoval. Mně to již žádný smysl nedávalo…byl jsem již i veřejným oznámením člověkem mimo politiku. Od té doby, tedy od roku 2013, jsme se nepotkali. 

Nesdílím názorovou ani hodnotovou orientaci s Babišem, populismus je problémem současné doby, říká Petr Pavel

Sobota, 11. června 2022, 13:21PolitikaRozhovory

Jméno generála Petra Pavla je čím dál častěji skloňováno ve spojení s nadcházející prezidentskou volbou. Šedesátiletý elitní voják ve výslužbě sice oficiálně svou kandidaturu ještě neoznámil, ambicí zapojit se do boje o prezidentský post se ale...

Čím je pro vás významné datum 12. května loňského roku? Vzpomenete si?
V té době jsem převáděl na nového majitele akcie mojí společnosti BEST, je to tak?

Ano. Jak na to vzpomínáte?
Bylo to nesmírně těžké a do dneška o tom nerad mluvím. Mám tři skvělé děti s mou manželkou. Ani jedno jsem ale neporodil. Moje skutečně mnou porozené dítě, myšleno s nadsázkou, je BEST. Když jsme to takhle uvedli, tak jsem ji počal v druhé půlce roku 1990 a pak jsem třicet let dřel a dřel.

Mám úžasné děti, ale žádné se mé firmy nechtělo ujmout. U dcer to bylo jasné. Můj syn je také úžasný, kdybych měl jeho mozek, tak jsem dál. Je to ale lékař. Proto bylo zřetelné, že on otěže nepřevezme.

Pak jsem zkoušel nemožné, kdy jsem se to snažil řešit s lidmi kolem, ale to nevyšlo. Pak už tu byla jen jedna možnost…

S novým majitelem jsme si řekli, že o podrobnostech nebudeme mluvit. Řeknu ale jen, že pro toho, kdo to prodá, neexistuje dobré řešení. Jedno je, že se té firmě bude dařit lépe než pod vámi a vy budete smutný a budete se věšet někde na okapu, že jste byl slabý. Druhá špatná varianta je opačná, že to novému majiteli dobře nepůjde a firma jde do kytek. Z toho jste pak samozřejmě taky smutný.

Zkuste jen odhadnout, jak byste aktuální těžkou dobu prožíval, kdybyste firmu vlastnil BEST?
Tahle doba by se firmy dotýkala výrazně. Bohužel bychom patřili do kategorie velkých firem a nedostali bychom nejspíš žádné kompenzace. Jak ale říkám, nechci nějak spekulovat a vůbec nevím, jak se firmě daří. S novým majitelem jsem se viděl naposledy toho 12. května.

Stále častěji je zmiňován Windfall tax, tedy daň z neočekávaných zisků a to s ohledem na válku na Ukrajině. Jak jako člověk z byznysu na podobnou daňovou přirážku nahlížíte?
Podobná forma daně je špatná. Neříkám ale, že nesprávná z hlediska současných řešení. Když vláda zastropuje energie, tak někde peníze musí vzít. Touto daní se ale opět řeší následky, nikoliv příčiny. Nejlepší by bylo dohodnout se s dodavateli energií, vystoupit z Lipské burzy a brát přímo od elektráren za nekonečně nižší ceny.

Prezident Miloš Zeman nedávno pronesl, že by Česko mělo přijímat Rusy prchající před mobilizací. Souhlasíte?
V případě ruských utečenců, kdybychom žili v ideálním světe a věřili, že to jsou tyranizovaní ruští muži a utíkají před jistou smrtí na frontě, tak je povinností každého civilizovaného státu je zachránit je. Na druhou stranu je tam obrovské nebezpečí, že to může býti tzv. ruská kolona. Může to být diverzní akce ruské strany, která hodlá nalamovat jednotu Evropy. V tomto je to sporné. V každém případě by pomohlo to, čím musel projít každý emigrant z Československa na západ. Mluvím o utečeneckém prověřování a táborech, kde si vás detailně prověřili.