Vysokorychlostní trať na Vysočině vyjde odhadem na 114 miliard korun. Je to nezbytné, pokud chceme držet krok se světem, říká ministr Kupka
Odhadované náklady na úsek vysokorychlostní trati (VRT) protínající Vysočinu jsou 114 miliard korun. Stavba by měla začít na konci tohoto desetiletí. Novinářům to v pátek v Jihlavě řekli zástupci Správy železnic a ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po setkání se starosty měst a obcí, kterých se výstavba dotkne. Odpoledne se pak ministr a zástupci Správy železnic setkali na jihlavském magistrátu s veřejností.
Starosty zajímala především ochrana vodních zdrojů a lidí před hlukem. „Ochrana vodních zdrojů je něco, co považujeme za důležité a na co myslíme. A pochopitelně se bude hydrogeologický průzkum provádět před zahájením stavby v rámci projektování," řekl ministr dopravy Martin Kupka.
Podle Jindřicha Holuba, starosty obce Pohleď na Havlíčkobrodsku, jsou obavy z výstavby a provoz VRT obdobné těm, které měli lidé, když se začala železnice budovat v 19. století. VRT by měla jeho obec míjet jižně a v hlubokém zářezu, který zamezí šíření hluku. „Snad to bude stačit, když tam má jezdit jeden vlak každé čtyři minuty," uvedl Jindřich Holub.
První úsek vysokorychlostních tratí má být zprovozněn v roce 2030, se začátkem výstavby se počítá v roce 2025, a to v úseku Praha-Běchovice – Poříčany. V roce 2027 má podle plánu začít budování úseků ve středních Čechách a v blízkosti Brna. V roce 2029 je v plánu začátek realizace tratě přes Vysočinu, která tak získá zásadní zlepšení dopravní obslužnosti.
„V roce 2025 bychom chtěli mít připravenou plnohodnotnou dokumentaci pro stanoviska vlivu na životní prostředí. Jsme připraveni poté zahájit majetkoprávní vztahy vůči této stavbě," potvrdil ředitel stavební správy vysokorychlostních tratí Správy železnic Jakub Bazgier.
Benefity v ekologii i ekonomii
Na Vysočině nyní geodeti mapují území VRT, zaměřují konkrétní objekty. Jejich práce má skončit na konci roku. „Letos bychom ještě chtěli zadat geologické průzkumy. Příští rok bychom byli rádi, kdybychom zahájili práce na projektové dokumentaci," doplnil Bazgier.
Vysokorychlostní železnice má v budoucnu vést mezi Prahou a Drážďany, dále mezi Prahou a Brnem i na koridoru mezi Ostravou a Prosenicemi. Podle loňských odhadů vyjdou investice na obě připravované rychlodráhy na více než 400 miliard korun, páteční odhady však mluvily už o vyšších stovkách miliard. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby, ministr Kupka pak připomněl další benefity. „Je to nejšetrnější způsob dopravy, díky snazší dostupnosti budou mít lidé v regionu více možností a v důsledku toho se jim zvýší životní úroveň.“
Filozofií VRT má být též dostat co nejvíce nákladu a osob na železnici, aby bylo cestování vlakem přirozenou volbou. „Nechceme, aby bylo na VRT pohlíženo jako na něco výsostného nebo luxusního,“ dodal Kupka. Do budoucna má VRT nejen konkurenceschopnost regionů, ale i celé České republiky v oblasti turismu a obchodních možností.
U Jihlavy pak trať povede v souběhu s dálnicí D1 a dá vzniknout novému terminálu v Pávově mezi firmou Bosch Diesel a dálnicí. Zde bude možnost sjezdu na konvenční tratě, rychlé spojení a výrazné zkrácení jízdních dob tak získají i obyvatelé Havlíčkova Brodu nebo Žďáru nad Sázavou. Druhý terminál vznikne přímo v centru Jihlavy v místě současného městského nádraží.
